V Česku začíná pašijový týden, do kterého patří významné dny, jimiž je Květná neděle, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční. Víte ale, co který den znamená?

Dnes je Květná neděle a věřící si připomínají Kristův vjezd do Jeruzaléma a poslední týden jeho života. Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tedy pašije, a v kostelích se světí kočičky a jiné zelené větvičky symbolizující palmové ratolesti, kterými byl vítán v Jeruzalémě.

Na Škaredou středu se vymetaly komíny, hospodyně uklízely a vymetaly pece. Škaredá se jí říká proto, že v tento den Jidáš Iškariotský zradil Krista. Podle pověsti se také na Škaredou středu musíte na své okolí usmívat. Pokud se totiž budete mračit (tedy škaredit), zůstane vám to po všechny další středy v celém roce.

Zelený čtvrtek je podle liturgického kalendáře dnem radosti i žalu, kdy se připomíná Kristova poslední večeře s učedníky. Připomíná se také Kristův osudový odchod do zahrady Getsemane, jeho zatčení a odsouzení k smrti. Zelená barva se do názvu dostala nejspíš podle zeleného mešního roucha používaného tento den při katolických bohoslužbách. Tradicí na vesnicích bylo rámusení chlapců na dřevěné hrkačky a klapačky, které měly nahradit hlasy zvonů. Někde také byl součástí hon na jednoho z chlapců, který představoval Jidáše.

Velký pátek je považován za nejsmutnější den roku, kdy se nekoná mše a pouze při odpolední bohoslužbě se připomíná památka umučení Páně. Čtou se pašije a odhaluje a uctívá se Svatý kříž. Asi od 12. století se v kostelech provozovaly Velikonoční hry, tedy pašijové vyprávění o posledních dnech Ježíše i jeho ukřižování a vzkříšení, doplněné scénických zobrazením. Postupně se šířily i mimo církevní půdu a stala se z nich lidová divadelní představení pod širým nebem.

Bílá sobota dostala svůj název podle bílého roucha užívaného v katolické církvi při bohoslužbě. V tento den se udržoval smutek a hluboký klid, jde totiž o poslední sobotu postního času. V různých liturgiích lze v tento den najít obřad svěcení ohně nebo světla, při nichž se zpívaly žalmy. Teprve večer se velebilo vzkříšení, kdy lidé přicházeli do kostelů a vítali Krista, který vstal z mrtvých.

Boží hod velikonoční nebo také Velká neděle přichází po Velké noci a byla vždy dnem radosti celého křesťanského světa. Do kostelů se nosily ke svěcení různé pokrmy, mazance, beránek, vejce a další. Nikdo nepracoval a jen se celý den vařilo a jedlo.

Pondělí velikonoční se už s žádnými významnými letargickými úkoly nespojuje, my ho máme však spojený s pomlázkou.

Témata:

Velikonoce | stars24.cz