Na každý kultovní olympijský triumf připadá neméně fascinující olympijský skandál, napsal server BuzzFeed. A připravil přehled nejdivočejších, nejšílenějších a nejvíc fascinujících skandálů zimních olympijských her za uplynulých sto let.

1. 1924: Zmrzlé ruce rozhodčím zabránily správně měřit čas

Historicky první olympijské hry, které se konaly ve francouzském Chamonix, provázela kontroverze kolem měření času, kvůli níž získal zlato ne tak docela nejrychlejší rychlobruslař. Během her v roce 1924 používali funkcionáři k měření času během rychlobruslařských závodů ruční stopky. Protože byla velká zima (ne nadarmo se tyto olympijské hry jmenují zimní!), rozhodčím mrzly ruce a měli problém zastavit časomíru ve správný čas. Chyby v měření času znamenaly, že si zlato odnesl americký outsider Charles Jewtraw. Ten později časopisu Sports Illustrated přiznal, že před ziskem zlata nejenže nikdy nezávodil v bruslení na 500 metrů, ale že na olympiádu ani netrénoval.

2. 1928: Rychlobruslaři roztálo zlato pod nohama

Závod v rychlobruslení na 10.000 metrů na olympijských hrách 1928 ve švýcarském Svatém Mořici musel být zastaven, protože na venkovní trati začal rychle tát led. V okamžiku přerušení závodu byl ve vedení Američan Irving Jaffee, který zcela deklasoval obhájce titulu mistra světa Nora Bernta Evensena. Norský rozhodčí nakonec celou soutěž kontroverzně zrušil. Mnozí se nicméně domnívali, že Jaffee měl získat zlato. S tím souhlasil i Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který mu zpětně medaili udělil - jen aby později rozhodnutí MOV zrušil Mezinárodní bruslařský svaz, který Jaffeeovi medaili zase odebral. Dlužno podotknout, že sám Evensen prohlásil, že si podle něj Jaffee zlato zasloužil.

3. 1968: Temné stíny na sjezdovce

Při finále alpského lyžování na hrách 1968 ve francouzském Grenoblu padla na sjezdovku hustá mlha. Rakušan Karl Schranz po dokončení závodu tvrdil, že před něj během jízdy skočil tajemný muž v černém oblečení a donutil ho prudce zastavit. Domníval se, že to byl francouzský policista nebo voják, který byl vyslán, aby ho sabotoval, a pomohl tak jeho francouzskému soupeři Jeanu-Claudeovi Killymu k zisku zlata. Poté, co jeho verzi potvrdili tři svědci, povolili olympijští funkcionáři Schranzovi závod opakovat. Zajel čas, který mu zajistil zlatou medaili - ale o dvě hodiny později byl diskvalifikován, když vyšlo najevo, že vynechal dvě branky. Na otázku, zda branky skutečně vynechal, Schranz odpověděl, že ho "hypnotizoval temný stín, který viděl před sebou". "Je možné, že jsem v tu chvíli minul branku, abych se mu vyhnul," dodal, ale tentokrát už mu stín ze stinné pozice nepomohl.

4. 1968: Příliš horké východoněmecké ližiny

Nebyla to jediná kontroverze provázející hry v Grenoblu. Těsně před finále závodu sáňkařek ulpělo na východoněmeckém týmu podezření, že zahřívá ližiny svých saní. Tým, který byl pokládán za favorita na zlato, ovšem popřel, že by se na této nepovolené činnosti jakkoli podílel. Olympijský rozhodčí vzal věc do vlastních rukou a ohmatal kovové ližiny, které byly skutečně zahřáté. Tým byl okamžitě diskvalifikován. Východoněmečtí funkcionáři začali olympijským činovníkům spílat a ženský tým rychle opustil místo soutěže. Zlato nakonec získala Itálie a Západní Německo skončilo těsně druhé, což pravděpodobně nijak neprospělo tehdejší politicky vypjaté situaci.

5. 1980: Olympijská věznice

Olympijské hry jsou často terčem kritiky za to, že po jejich skončení leží velká část nákladně postavených sportovišť a zázemí ladem. Když Spojené státy získaly pořadatelství zimních olympijských her v roce 1980 v Lake Placid, byli zákonodárci odhodlaní nic takového nedopustit. Řešení? Postavit zařízení, které by po skončení olympijských her mohlo fungovat jako vězení. Šlo o kontroverzní rozhodnutí, proti kterému se zvedla vlna protestů, ale navzdory tomu se vize vězeňské vesničky realizovala. Pokoje pro sportovce připomínaly vězeňské cely s palandami a kovovými dveřmi s malými kukátky. Někteří měli štěstí a dostali pokoje s malými okny. Několik měsíců po skončení her bylo zařízení znovu otevřeno jako FCI Ray Brook, mužská věznice se středním stupněm ostrahy, která je v provozu dodnes.

6. 1998: Suryino salto

Francouzská krasobruslařka Surya Bonalyová se rozhodla nastoupit do olympijské soutěže v roce 1998 v japonském Naganu, i když ji trápilo zranění Achillovy šlachy, které ovlivňovalo její výkon. Poté, co po krátkém programu skončila na šestém místě, jí bylo jasné, že na medailovou pozici už se nedostane. A proto se rozhodla předvést svůj speciální skok - salto vzad s dopadem na jednu brusli. Jenže salta vzad jsou od roku 1976 zakázaná, protože jsou pokládána za příliš nebezpečná. "Chtěla jsem udělat něco, čím bych potěšila publikum, ne rozhodčí," řekla později Bonalyová. "Rozhodčí by nebyli spokojení, ať bych udělala cokoli, a mně bylo jasné, že se stejně nemůžu probojovat dopředu," dodala. Za zakázané salto dostala bodové srážky a brzy po olympiádě s bruslením skončila. Stále je ovšem jedinou krasobruslařkou, která předvedla salto vzad s přistáním na jedné brusli.

7. 2002: Johannovo tajemství

Německý běžec na lyžích Johann Mühlegg si dlouhodobě stěžoval, že ho němečtí trenéři psychicky týrají, a nakonec se dočkal i vyřazení z týmu. Proto se rozhodl svůj talent věnovat jiné zemi, změnil občanství a na ZOH v roce 2002 v Salt Lake City poprvé reprezentoval Španělsko. Své nové vlasti vybojoval tři zlaté medaile, ale na výsluní slávy se dlouho neohřál. Později byl pozitivně testován na darbepoetin, lék zvyšující počet červených krvinek. Tento lék byl v té době nový a ještě nebyl na seznamu zakázaných látek. Nicméně Mühlegg byl společně s dalšími dvěma lyžaři, kteří měli pozitivní test, z her diskvalifikován a zbaven medailí. Krátce poté skončila i jeho sportovní kariéra.

8. 2010: Pařba na ledě

Na ZOH ve Vancouveru v roce 2010 získal kanadský ženský hokejový tým třetí zlato po sobě. Hráčky slavily vítězství v šatně, ale poté, co jim bylo oznámeno, že je kluziště prázdné, se vydaly zpět na led se šampaňským a doutníky. Posléze se ukázalo, že kluziště tak docela prázdné nebylo - a tým se kvůli oslavě dostal pod palbu kritiky. Některé z popíjejících hráček byly nezletilé, a části kritiků vadilo, že tým kouří doutníky na olympijském sportovišti. Žádný formální trest ale nepadl. "Ty holky celé roky a měsíce dřely a konečně z nich ten tlak spadl," řekl olympijský funkcionář Dick Pound. "Hrály skvěle a vybojovaly vítězství. Tak je nechte, ať si užijí trochu zábavy," dodal.

9. 2014: Medaile za dopink

Po olympijských hrách v Soči v roce 2014 vyšlo najevo, že byla více než tisícovka ruských sportovců zapojená do největšího dopingového skandálu v historii olympijských her. Deník New York Times napsal, že Rusko vedlo "státem řízený dopingový program, pečlivě plánovaný po řadu let, aby si zajistilo dominanci na hrách". Rusko na hrách získalo 33 medailí, z toho 13 zlatých. Plán se zrodil poté, co země na hrách ve Vancouveru v roce 2010 čelila nejhoršímu olympijskému výsledku od rozpadu Sovětského svazu. Po hrách v Soči byl Rusku udělen čtyřletý olympijský zákaz, ačkoli mnoho ruských sportovců mohlo na zimních olympijských hrách 2018 soutěžit samostatně. Země přišla o deset medailí a byla sesazena z pozice nejlepšího medailisty her.

Témata:

olympiáda | stars24.cz

Vstoupit do diskuse