Přestupný rok přináší neštěstí aneb kde se vzal 29. únor?
29. únor není v kalendáři obvyklé datum. Dočkáme se ho jednou za čtyři roky v takzvaném přestupném roce. Kdo tuto zvláštnost zavedl?
Přestupnými roky vyrovnává kalendář rozdíl mezi kalendářním rokem a tropickým rokem, který je dán dobou oběhu Země kolem Slunce, která je přibližně o čtvrtinu dne delší. V současném mezinárodně používaném občanském kalendáři, kterým je gregoriánský kalendář, se přestupný den zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty, v tom případě přestupné jsou. Proto roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano. Ve čtyřsetletém cyklu je tak vždy přestupných nikoliv 100, ale jen 97 let.
Délka takzvaného tropického roku, to znamená jednoho sezonního cyklu ročních období, je zhruba 365,2422 středního slunečního dne. Znamená to, že doba oběhu Země okolo Slunce neobsahuje celý počet otoček Země kolem své osy vzhledem k takzvanému střednímu rovníkovému Slunci, a tudíž že tropický rok neobsahuje celý počet dní.
V lidových pranostikách nemají přestupné roky jako "mimořádné skutečnosti" nejlepší pověst. Traduje se například, že jsou skoupé na štěstí, dobré počasí a solidní úrodu. Přestupný rok mění i čas slunovratu a může se o den změnit i jeho datum. Astronomické léto proto nemusí vždy začínat 21. června, ale výjimečně i 20. června. Poprvé od roku 1796 se tak stane letos a pak i například v letech 2024, 2028 a 2032. Astronomické jaro může vzácně začít už 19. března - naposledy se to stalo v roce 1796, znovu to nastane v roce 2048.
V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března a dnes už výrazně převažuje. Ke konci tohoto století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat stejně často. Stejně tak podzimní rovnodennost většinou nastává 22. nebo 23. září, ale výjimečně to může být již 21. září či dokonce 24. září.
Přestupné roky zavedl v roce 46 před naším letopočtem Julius Caesar. Juliánský kalendář už měl měsíce stejně dlouhé jako dnes. Začínal 1. ledna a každý čtvrtý rok se do února vkládal jeden den navíc. Po Caesarově smrti jeho následovníci omylem vkládali přestupný den každý třetí rok.
Chybu odstranil až císař Augustus v roce osm našeho letopočtu a v té podobě se používal do reformy v roce 1582. Letopočet ale Římané počítali od založení hlavního města říše. Až v roce 525 římský opat Dionysius Exiguus položil počátek letopočtu do předpokládaného roku narození Krista.
Témata: zajímavosti Kalendář
