Chyba lékařů vás může zabít! Pacientce kvůli rakovině sebrali ledviny, pak zjistili šokující věc!
I lékaři jsou jen lidé, na rozdíl od řady jiných povolání ale mají v rukou to nejcennější - lidské životy. Je proto až zarážející, jak velké množství případů končí chybnou diagnózou. A ta může někdy stát pacienty i život.
Třiasedmdesátiletá Američanka Lindu Woolleyová měla před několika týdny pohřeb. Poslední měsíce svého života si ale neužila, naopak. Díky lékařům je doslova protrpěla.
Vše začalo přesně před rokem, kdy jí lékaři z nemocnice v Coloradu diagnostikovali rakovinu ledvin. Problém byl v tom, že prodělaná vyšetření na rakovinu neukazovala a v lékařských zprávách se o ní nepsalo, čehož si nevšimli ani oni, ani pacientka. A proto jí v domnění, že trpí zhoubnými nádory, poslali na operaci.
V létě pacientka prodělala operaci, při níž jí lékaři obě ledviny odebrali a poslali je na biopsii. V laboratoři ale lékaři dospěli k šokujícímu závěru - ledviny byly zdravé a po rakovině ani stopy.
Pro pacientku však bylo příliš pozdě. Byla odkázána na dialýzy, které ona sama popsala jako příšerné a zničující. Nemocnice se jí za zpackaný zákrok ani neomluvila, a proto se rozhodla ji zažalovat.
Čekací doba na transplantaci ledvin je dlouholetá a situaci komplikoval její zdravotní stav. Lindě se totiž po operaci výrazně zhoršil. Nakonec její tělo neunesla stres a zdravotní komplikace a před několika týdny zemřela na zástavu srdce. Jak se při pitvě ukázalo, mohly za její smrt komplikace spojené se samotnou dialýzou.
Jeden případ z mnoha
Ačkoliv jde o šokující případ, více zarážející je fakt, že podobné omyly se dějí častěji, než se lidé domnívají. Lékařský magazín Journal of Cancer uvádí, že až 30 procent diagnóz při onkologických onemocněních je nesprávných.
V obecném měřítku pak pravděpodobnost chybné diagnózy jakéhokoliv onemocnění dosahuje až 40 procent. A právě komplikace spojené s nesprávnými diagnózami jsou například v USA jedněmi z nejčastějších příčin úmrtí.
Na druhou stranu je potřeba zmínit, že ne vždy je na vině lékař. Stále totiž existuje celá řada pacientů, kteří své problémy tají a při prohlídkách neříkají vše. Přitom právě symptomy spojené s pocity člověka jsou pro lékaře prvním vodítkem.
Na specializovaná vyšetření vás lékař pošle vždy, když k tomu má důvod. Pokud ale pacienti zatajují své problémy, i na vážnou rakovinu v oblasti hrtanu vám může předepsat antibiotika a postel s horkým čajem, zkrátka proto, že neví o všech příznacích, které vaše obtíže doprovází.
Pacientům, kteří s lékařem nespolupracují, se říká problémoví, a u nich riziko nesprávné diagnózy prudce stoupá, a to až o desítky procent. Základem správného vyšetření by proto měla být otevřená komunikace ze strany pacienta. Ta může riziko špatné diagnózy výrazně minimalizovat, avšak ne zcela odstranit. Pořád platí, že i lékař může udělat chybu, a to i fatální.
