Rituál pohřbívání mrtvých těl je tak hluboce zakořeněn v našich náboženských a kulturních dějinách, že jen málokoho napadne zaběhlý způsob zpochybnit. Ale když se podíváte na statistiky, na způsoby procesy uchování a ukládání mrtvol do rakví a jejich následné ukládání do země, jde extrémně nepříznivou praxi - minimálně z hlediska životního prostředí, uvádí server Bussines Insider.

Při balzamování, pohřbívání a kremaci jsou do ovzduší a půdy vylučovány toxické látky, které vystavují riziku nejen pracovníky pohřebních služeb. A zachování svěžích zelených hřbitovů je nesmírně náročné na využívání půdy a vody.

Právě proto se vědci a ochránci přírody zabývají ekologičtějšími způsoby, jak s těly zesnulých pracovat. „Nejlepším způsobem je tělo odevzdat zemi nebo oceánu způsobem, který je udržitelný pro budoucí generace," vysvětluje Susan Dobschaová, profesorka marketingu na Bentleyově univerzitě a redaktorka knihy o ekologickém pohřebním průmyslu, která se jmenuje „Smrt a spotřebitelská kultura".

Při balzamování je do těla přes tepnu pumpován chemický koktejl z formaldehydu, fenolu, methanolu a glycerinu. Cílem je zpomalit rychlost rozpadu těla. Používá se proto, aby mohlo být tělo vystaveno během pohřbu, díky němu je také možné mrtvoly přepracovat na velké vzdálenosti nebo je použít pro lékařský a vědecký výzkum.

Jenže třeba formaldehyd je pro člověka prokázaný karcinogen. Pokud je člověk vystaven jeho vysokým koncentracím, může zemřít. Jeho výpary mohou také podráždit oči, nos a hrdlo. Fenol může dráždit nebo spálit maso a při požití je toxický. Metylalkohol a glycerin mohou dráždit oči, kůži, nos a hrdlo.

Podle článku publikovaného v časopise Berkeley Planning Journal jsou v USA do země spolu s mrtvolami každý rok uloženy více než 3 miliony litrů formaldehydu. Toto množství by stačilo na to, aby byl každý rok naplněn jeden a čtvrt olympijského plaveckého bazénu.

Podle časopisu Berkeley Planning Journal je při konvenčních pohřbech v USA každoročně spotřebováno 70 tisíc kubíků tvrdého dřeva, 2700 tun mědi a bronzu, 104 tisíc tun železa a 1,6 milionu tun železobetonu ročně.

Náklady na průměrný pohřeb se třeba v USA pohybují kolem 10 000 dolarů (asi 206 tisíc korun), uvádí časopis Berkeley Planning Journal. Cena zahrnuje poplatky za pohřeb a hřbitov, pohřební hrobku, květiny, oblečení, dopravu a další související poplatky. V USA jsou ročně pohřbeny asi 2 miliony lidí, v pohřebním průmyslu jako celku se tak ročně točí miliardy dolarů.

Stále více lidí je po smrti spáleno na popel, který má být následně uložen do urny nebo rozptýlen do oceánu, parku či zahrady. Tento způsob je stále rozšířenější. I když kremace životnímu prostředí ubližuje méně než tradiční pohřeb, stále jde o proces škodlivý. Uvolňují se při ní nebezpečné chemikálie do atmosféry – konkrétně jde o oxid uhelnatý, jemné saze, oxid siřičitý, těžké kovy a emise rtuti ze zubních výplní. Na rozdíl od klasického pohřbu, ve kterém je tělo prostě ponecháno, aby se rozložilo v přírodě, je spálený popel sterilní a nevrací živiny zpět do země.

Témata:

Lidé | Vědci | Hřbitov | stars24.cz

Vstoupit do diskuse