Jak to bylo s Adamem a Evou, víme snad všichni. Bylo by však vědecky možné, aby pouze dva lidé stvořili celou civilizaci? Zdá se to nepravděpodobné, obzvlášť když vezmeme v potaz problematiku příbuzenského křížení a limitovaného genového fondu.
První generace jejich dětí by byli bratři a sestry, druhá bratranci a sestřenice. Mnohé studie přitom hovoří o tom, že výsledky takového křížení nejsou nejlepší. Tvrdí to podle serveru Science Alert odborníci, kteří se odkazují na Českou republiku.
Výzkum českých dětí, které se narodily blízkým příbuzným mezi lety 1933 a 1970, prokázal, že je v takových případech přítomna vyšší úmrtnost dětí i vyšší pravděpodobnost postižení.
Známý je také případ španělského krále Karla II., který se narodil s řadou mentálních i fyzických postižení, což vědci přičítali právě příbuzenskému křížení. Řada dalších studií potvrzuje, že limitovaný genový fond je obrovským problémem.
„V nevelké populaci budou za chvíli všichni v příbuzenském stavu, což zvyšuje pravděpodobnost negativních účinků jejich křížení,“ říká Bruce Robertson z novozélandské univerzity Otago.
Naděje pro Adama s Evou však přece jen existuje. Historie naší civilizace totiž pamatuje několik malých skupinek, které zvládly překonat matematickou pravděpodobnost a zaznamenat populační růst.
„Důkazy krátkodobých účinků genetické rozmanitosti jsou silné, všechny jsou však otázkou pravděpodobnosti,“ konstatuje antropolog John Moore. „Existují příběhy o neuvěřitelných cestách zpátky – všechno je možné,“ dodává muž, který spolupracuje s NASA.
Témata: křesťanství Bible češi
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?