Pivo zdraží, přestane padat sníh, města se uvaří. Vědci se děsí blízké budoucnosti!

Čím je hrozba globálního oteplování akutnější, tím více je na místě položit si otázku, jaké dopady bude mít změna klimatu na život lidí. Podle odborníků odpověď závisí na mnoha faktorech, jisté ale je, že klesne zemědělská produkce, což povede ke zdražení potravin. Tím to ale jen začíná.

První skupinou lidí, na kterou bude mít globální oteplení závažný dopad, jsou zemědělci. Ve svízelné situaci se ocitnou například jihoameričtí pěstitelé kávy. Ačkoliv se cena této komodity s největší pravděpodobností zvýší, obchodovat s ní budě stále těžší, vysoké teploty budou ničit úrodu. Nejinak na tom budou tamější pěstitelé fazolí i jiných zemědělských plodin.

Studie tvrdí, že stále teplejší období mohou způsobit výrazné snížení výnosů ječmene na celém světě, což ovlivní výrobu piva a v konečném důsledku povede k dramatickému poklesu spotřeby piva a nárůstu jeho cen.

Pivo je přitom nejpopulárnější alkoholický nápoj na světě z hlediska spotřebovaného objemu a v posledních letech jeho produkce spotřebovala zhruba 17 % celosvětové výroby ječmene.

Výsledky studie ale naznačují, že během nejzávažnějších klimatických událostí by celosvětová spotřeba piva klesla o 16 %, tedy o 29 miliard litrů, což by se rovnalo celkové roční spotřebě piva v USA. Ceny piva by byly v průměru dvojnásobné. I při méně vážném průběhu oteplování by spotřeba piva klesla o 4 % a ceny vzrostly o 15 %.

Zjištění zveřejněná v magazínu Nature Plants naznačují, že celková spotřeba piva se v důsledku klimatických změn nejvíce snižuje v zemích, které v posledních letech spotřebovaly nejvíce piva. 

Vědci přiznávají, že menší konzumace piva není sama o sobě katastrofou a může mít dokonce i zdravotní výhody. Přesto není pochyb o tom, že pro miliony lidí na celém světě bude mít vliv klimatu na dostupnost a cenu piva bolestivé dopady.

Zdraží nejen pivo

Podobně jako na ječmen ale bude mít oteplování vliv i na další plodiny. Více než polovina indické populace je totiž závislá na zemědělském sektoru. Desítky tisíc farmářů se tak v posledních několika dekádách oběsily nebo vypily pesticidy kvůli nesezónním suchům a dešťům.

Kvůli zničené úrodě se totiž potýkají s vysokými dluhy. Indická vláda už zavedla odpisy úvěrů a systém pojištění plodin a dotuje například i hnojiva. Farmářské unie si však stěžují, že realizace těchto opatření je pomalá.

Neradostné vyhlídky ale mají také mnozí rybáři. Například ti z Indonésie se v případě změny klimatu s největší pravděpodobností ocitnou bez zaměstnání. Oteplení oceánů bude mít za následek, že se řada oblíbených ryb začne stěhovat do chladnějších vod, které místní rybáři nebudou mít v dosahu.

Alpští hoteliéři budou muset od roku 2020 vyrábět umělý sníh, ani ten se zde však dlouho neudrží. Nicméně, to co hoteliéři prodělají během zimní sezóny, se jím vrátí v létě, kdy řada se řada turistů ukryje před úpornými vedry ve vysokých horách. To však zase uškodí turistickému ruchu na pobřeží Středozemního moře.

V ohrožení se ocitnou také mnohé vinařské oblasti a řada jiných zdrojů obživy. Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.

Extrémně horké dny, kdy teploty dosahují a mnohdy i přesahují hranici 35 stupňů Celsia, budou co do počtu v roce čím dál častějším jevem. Píše o tom list The New York Times. V následujících dekádách tak přibude dnů, kdy bude úroda usychat ještě na polích a kdy budou lidí vystaveni zvýšenému riziku úmrtí.

Jak se s vedrem vypořádá lidské tělo?

Když jsou dny a noci příliš horké, obyvatelé měst jsou první, kteří mají problémy. Od roku 1986, kdy začala americká Národní meteorologická služba sbírat data o úmrtí souvisejících s teplem, ve Spojených státech zemřelo více lidí kvůli teplu (3979) než kvůli jiným katastrofám způsobeným povodněmi (2599), tornády (2116 ) nebo hurikány (1391). Počet obětí tepla přitom podle expertů může být ještě vyšší, protože u řady z nich lékaři jinou příčinu smrti.

„Vzhledem k tomu, že se v atmosféře hromadí skleníkové plyny, se očekává, že si horko vybere mnohem vyšší daň. Teploty pravděpodobně budou trhat rekordy, protože oxid uhličitý, metan a další plyny dál oteplují planetu. Tepelné vlny (neobvykle horké počasí, které trvá dva nebo více dní) budou v budoucnu pravděpodobně delší, teplejší a častější,“ píše server Science News.

Kromě úmrtí začínají vědci dokumentovat další negativní vliv počasí na člověka. Zdá se, že teplo nás okrádá o spánek, bystrost a navíc ovlivňuje i porodnost. „Teplo má schopnost ovlivnit tolik lidí v tolika možných směrech," říká Rupa Basu, epidemiolog z Úřadu pro ochranu životního prostředí v Kalifornii. „Všichni jsou zranitelní."

Přesto mnoho lidí považuje teplo spíše za nepříjemnost než hrozbu, ale klimatické změny, extrémní teplo a lidské zdraví jsou pevně propojené. „V současné době možná společnost tolik nepociťuje choroby související s teplem, ale počkejme dalších 20 let, a pak by to mohl být velký problém,“ varuje lékař a expert na veřejné zdraví Jeremy Hess.

„Lidské tělo nedokáže tolerovat nadměrné teplo. Biologické a chemické procesy, které nás udržují naživu, nejlépe probíhají při teplotě v rozmezí od 36°C do 37°C, s nepatrnými odchylkami od člověka k člověku. Kromě toho primární reakcí těla na teplo je pokusit se ho zbavit," říká Jonathan Samet, děkan Colorado School of Public Health. Cévy v kůži se rozšiřují a srdeční frekvence stoupá, aby se zvýšil průtok krve do kůže, kde může krev uvolňovat teplo, aby se ochladila. Mezitím se tělo pokouší ochladit také pocením.

Při opakovanému vystavení vysokým teplotám může být tělo efektivnější při odstraňování přebytečného tepla. To je důvod, proč se člověk může přestěhovat z chladné oblasti do teplejší a zvyknout si na vyšší teploty a vlhkost. Existuje však určitý limit, nakolik se člověk může přizpůsobit. Ten závisí na zdravotním stavu člověka a okolní teplotě a vlhkosti. Pokud je venku větší teplota než má lidské tělo, krev na povrchu kůže nebude uvolňovat teplo. Pokud je vlhkost vysoká, pocení už nebude ochlazovat pokožku. Dva vědci v roce 2008 představili teorii, že lidé nemohou účinně odvádět teplo, když jsou delší dobu vystaveni kombinaci vlhkosti a teploty, která je vyšší než 35°C.

Když tělo musí bez přestávky regulovat teplotu „opotřebuje se“, píše server Science News. Vyčerpání z tepla způsobuje slabost, závratě a nevolnost. Pokud člověk nevychladne, může dokonce zemřít.

Nikdo není odolný vůči teplu, ale některé skupiny jsou více náchylné než ostatní. Starší lidé jsou nejzranitelnější, protože mají méně potních žláz a jejich tělo reaguje na rostoucí teploty pomaleji. Děti nemají dostatečnou schopnost regulovat teplo a problémy mohou mít i těhotné ženy. V ohrožení jsou i lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka, kardiovaskulární choroby a obezita.

Vzhledem k tomu, že se teploty stále zvyšují, hrozí narušení struktury společnosti. Extrémní teplo by v první řadě mohlo ohrozit lidi žijící v jižní Asii a Perském zálivu, protože tyto části světa by se jako první staly neobyvatelné, píše se ve studii ze srpna 2017, která byla zveřejněna v magazínu Science Advances. „Není těžké si představit, že dojde k hluboké společenské a politické nestabilitě ve světě, kde se budou pohybovat desítky milionů lidí, kteří budou hledat chladnější místa k životu," říká epidemiolog Howard Frumkin.

V ohrožení jsou také obyvatelé velkých měst. Města s nejméně milionem obyvatel mohou být až 3°C teplejší než okolní oblasti. V noci se teplotní rozdíly zvyšují. Města mohou být ve večerních hodinách až o 12°C teplejší než okolní oblasti. Urbanisté už proto pracují na strategiích, jak se s problémy vypořádat. Jednou z nich je zasadit více stromů, aby se vytvořil stín. Stromy také snižují teplotu vzduchu tím, že přenášejí vodu z půdy stromem do vzduchu. 

Témata: Vědci globální oteplování