Isoprinosine a ivermektin NEFUNGUJÍ? Studená sprcha vědců!

"Ani dříve zmiňovaný ivermektin, ani nyní zmiňovaný isoprinosine bohužel tady tuto potenci nemají. V žádném případě se nejedná o léky, které by mohly být používány obecně, nebo které by si lidé měli třeba někde kupovat, nebo ve větším pořizovat," uvedl.

Antivirotikum isoprinosine nelze podle Blatného jednoznačně doporučit, rozhodnout o jeho užití pro konkrétní pacienty by měli jejich lékaři. Jednoduchá není ani prevence proti koronaviru, vhodné je ale používání vitaminu D, řekl.

Naopak podávání ivermektinu na léčbu covidu nedoporučil jak výrobce léku, tak u kriticky nemocných pacientů s covidem-19 i Česká společnost intenzívní medicíny (ČSIM). Podle prohlášení lékařů není znám jeho významný léčebný efekt a nelze prokázat, že by jeho užívání bylo bezpečné. Nedávno publikovaná studie pak neprokázala významný účinek ani u pacientů s mírným průběhem nemoci.

"Neexistuje žádná evidence účinnosti a bezpečnosti ivermektinu k léčbě nemocných v intenzívní péči s COVID-19. Jediná prospektivní randomizovaná studie s 400 pacienty byla provedena na pacientech s mírnou závažností onemocnění a neprokázala významný klinický efekt ivermektinu," uvádí ČSIM ve svém stanovisku.

To vydal minulý týden předseda výboru, profesor Vladimír Šrámek z anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Ta je přitom známa tím, že ivermektin u svých pacientů používá a před několika dny se dokonce ohradila proti kritice, která proti léku zaznívá z řad dalších lékařů a odborníků.

Řada vědců na absenci jakékoliv relevantní studie dlouhodobě poukazuje. "Léčba ivermektinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech," uvedla například koncem února v mezioborovém stanovisku Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Společnost infekčního lékařství, Česká pneumologická a ftizeologická společnost a další lékařské organizace.

Na nedostatek relevantních důkazů upozorňuje dále ve svém stanovisku i ČSIM. "Ivermektin je podáván v rámci polypragmatických protokolů, kde není možné spolehlivě odečíst jeho klinický efekt," uvádí lékaři s tím, že dosud není známo, zda je ivermektin u nemocných v kritických stavech bezpečný. Znepokojivá je nejen jeho neurotoxicita, ale i interakce s léky podávanými u pacientů v kritickém stavu.

Lékaři proto jednoznačně nedoporučili použití ivermektinu u těžce  nemocných covidových pacientů. "Odborníci se shodli na tom, že podle současné úrovně poznání není předpoklad významného efektu ivermektinu u kriticky nemocných pacientů s nemocí COVID-19," píší v závěru svého stanoviska.

"Jediná existující kvalitní studie na populaci 400 pacientů se lehkým průběhem zveřejněná v odborném časopise JAMA dne 4.3.2021 neprokázala pozitivní efekt v zaslepeném srovnání s placebem. Naopak u nemocných na jednotkách intenzívní péče existují důvodné obavy o možný toxický efekt na centrální nervový systém a nepříznivé ovlivnění hladin a účinků ostatních léků, používaných v léčbě kriticky nemocných pacientů," dodávají lékaři.

Zmíněná studie, na kterou se odborníci odkazují, zjistila, že mezi ivermektinem a placebem nejsou velké rozdíly. Většina dosud publikovaných závěrů vycházela pouze z tvrzení lékařů nebo nekompletních studií, kterým chyběla například randomizace pacientů, porovnání s placebem, nebo nedokázaly stanovit úspěšnost léku.

Všichni testovaní měli mírné příznaky a lék/placebo užívali po dobu pěti dní. Výsledky ukázaly, že zatímco ve skupině s placebem se plně uzdravilo 156 lidí, ze skupiny lidí užívajících ivermektin se vyléčilo 164 lidí. Naopak 16 lidí s ivermektinem a 13 lidí s placebem muselo znovu k lékaři a čtyři lidé užívající ivermektin a pět lidí s placebem skončilo v nemocnici. Jedna osoba ze skupiny s placebem zemřela.

Témata: léky Jan Blatný lékaři