Vědci řeší podivnou záhadu. Opakuje se každých 16 dní, nikdo neví proč!

Planety ve vesmíru, ilustrační foto

Autor: Adam Slabý, stars24.cz

6. října 2020 16:15

Rychlé rádiové výboje (FRB) přicházející z vesmíru, které se objevují v pravidelných intervalech, zaměstnávají pozornost astronomů již více než rok a půl. Zatím však nikdo nedokázal definovat jejich zdroj. Vědcům se jen podařilo zjistit, že se šíří z oblasti vzdálené od naší planety 500 milionů světelných let.

Záhadný signál přicházející z vesmíru byl poprvé zachycen teleskopem CHIME v Kanadě zhruba před rokem a půl. Signály přicházející z kosmu přitom nejsou ničím zvláštním. Tyto jsou ale výjimečné.

Vědci totiž nedokáží přesně určit jejich zdroj. Jde o signál, který nejdříve nabírá na intenzitě, pak klesá a opakuje se v šestnáctidenních intervalech. Obvykle se projeví ve formě vysokoenergetické výbuchu hluboko v prostoru.

Podle astronomů je nejpravděpodobnější, že vlny pocházejí z malých masivních objektů. Odborníci zjistili, že pocházejí z oblasti, kde se aktivně formují hvězdy za spirálovou galaxií vzdálené od 500 milionů světelných let od Země. Jde o nejaktivnější FRB, které byly dosud zaznamenány v blízkosti naší planety.

Vědci ve studii zveřejněné v časopise Nature uvedli, že tento rádiový výbuch je pravděpodobně způsoben nějakou pravidelnou událostí, například rotací, případně může jít i o vlny, jejichž intenzita narůstá podle pravidelně se opakujícího vzorce.

Možnost, že se jedná o náhodně se opakující signál, ale nepřipouštějí. "Cyklus se opakuje každých šestnáct dní, se čtyřmi hlasitými a dvanácti tichými dny," vysvětlili vědci.

Na stole jsou nyní tři alternativy. Podle první z nich vlny pocházejí z neutronové hvězdy, která je velmi hustá. Podle druhé může jít o neutronovou hvězdu obíhající blízko černé díry. Třetí možnost vychází z předpokladu, že oblaka blízké hvězdy zintenzivňují signál, když těleso obíhá kolem nich.

Možná záhadný zdroj vytváří vlny nepřetržitě, ale vědci je dokáží zachytit pouze tehdy, když procházejí těmito mraky, které fungují jako objektiv. "Zatím však nic není potvrzeno," podotkl fyzik Kiyoshi Masuia z Institutu pro astrofyziku a vesmírný výzkum Massachusettského technologického institutu.

Témata: Vědci vesmir