Cena ropy a nafty dál výrazně roste. Jde o politickou zbraň?

Překvapivý útok Sýrie a Egypta, zahájený v den největšího židovského svátku (jom kipur) 6. října 1973, se podařilo Izraelcům posléze zastavit, a to z velké části i díky dodávkám zbraní z USA. Arabské státy sdružené v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) ale využily konfliktu, ve kterém se západní svět postavil na stranu napadeného, k urychlení svého dřívějšího plánu. V říjnu 1973 se rozhodly prudce zvýšit ceny ropy. Rovněž bylo uvaleno embargo na země, které židovský stát podpořily.

Do té doby bezprecedentním činem arabské státy odstartovaly takzvanou první ropnou krizi, která způsobila v celém světě, závislém na spotřebě dovážené suroviny, hospodářský šok. Akce sice přinesla zemím OPEC značné zisky, současně však vedla k tomu, že se průmyslově vyspělé státy přeorientovaly na úsporná energetická opatření a na rozvoj těžby ropy v nových oblastech mimo OPEC, čímž snížily vliv kartelu.

Postupný nárůst cen ropy a jejích derivátů, které stagnovaly již od 50. let, byl vzhledem k vyčerpávání ložisek USA všeobecně očekáván. Ovšem jomkipurská válka, ve které se arabské země v čele s Egyptem marně pokoušely zničit Izrael, poskytla zemím OPEC, jež měly na počátku 70. let dvoutřetinový podíl na světové produkci ropy, záminku k razantnímu kroku.

Již v polovině září bylo šest států OPEC pověřeno vyjednáváním se západními ropnými společnostmi. Země OPEC chtěly zvýšit ceny, které se smluvně zavázaly dodržovat v roce 1971 v Teheránu po dobu pěti let. Dvoudenní jednání s ropnými společnostmi zahájila OPEC 8. října, dva dny po začátku konfliktu.

A 16. října oznámila Saúdská Arábie, Írán, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar omezení těžby a zvýšení cen ropy o 17 procent. V době, kdy byl napadený židovský stát již v protiútoku, vyhlásila OPEC 17. října oficiálně použití ropy jako zbraně proti Západu a vzápětí vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během války (hlavně do USA, ale také do Nizozemska, Portugalska, Rhodésie a Jihoafrické republiky).

Na začátku listopadu ohlásili arabští producenti pětiprocentní omezení těžby, což mělo za následek další vzestup cen. Zároveň pohrozili zavedením dalších pětiprocentních šoků i v následujících měsících, až do vyklizení území obsazených během války Izraelem. Cena ropy vystřelila 16. října o 70 procent a těsně před Vánoci o dalších téměř 130 procent. Ropa tak od září podražila čtyřnásobně z 2,90 na necelých 12 dolarů.

Již během prosince a ledna následujícího roku ale OPEC sáhl k určitým ústupkům - ohlásil desetiprocentní zvýšení těžby, odvolal hrozbu dalšího pětiprocentního nárůstu cen a slíbil dočasné zmrazení cen ropy. Embargo se ale neminulo účinkem. Izrael byl západními spojenci přinucen zastavit svůj postup.

Pro svou velkou závislost na ropě se dostaly západní průmyslové státy a také Japonsko do značných potíží. Vyšší ceny pohonných hmot zasáhly obyvatele i firmy, zdražila se produkce. Následkem prvního ropného šoku byla celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace i nezaměstnanosti. Ve vyspělých ekonomikách nastoupila stagflace, růst byl nulový až záporný a inflace se pohybovala v dvojciferných číslech.

V reakci na ropný šok některé země, jako například USA nebo Německo, snížily kvůli úsporám energií maximální povolenou rychlost, automobilky začaly přecházet k energeticky méně náročným typům automobilů. Vysoké ceny ropy učinily zajímavou těžbu v Severním moři, na Aljašce nebo na Sibiři. Začaly se také vyplácet investice do alternativních technologií a do výzkumu a vývoje energeticky šetrných technologií a například Německo, Japonsko nebo Francie se začaly více obracet k jádru. To vedlo k snížení závislosti ropných společností na arabských producentech a podíl OPEC na světovém obchodu ropou se snížil z dvou třetin na současných více než 40 procent. Na území členských států OPEC se nachází 79,4 procenta zjištěných světových zásob ropy.

Témata: pohonné hmoty ropa