V noci se mění čas na letní. Vyspíme se o hodinu méně

Letní čas s námi zůstane po většinu roku a jeho platnost skončí až v neděli 25. října. Tehdy se hodiny opět vrátí k takzvanému standardnímu středoevropskému času, pro který se v lidové mluvě vžil název zimní. Ačkoliv se o zrušení tohoto střídání debatuje na evropské úrovni již několik let, konečné rozhodnutí je stále v nedohlednu a vyžaduje shodu všech členských států Unie.

Historie snah o zastavení posouvání času sahá do roku 2018, kdy Evropský parlament odsouhlasil jeho konec. Tehdejší unijní anketa ukázala drtivou podporu veřejnosti pro tento krok, když se pro zrušení vyslovilo 84 % z více než šesti milionů respondentů. Celý proces však narazil na neschopnost jednotlivých vlád dohodnout se, který ze dvou časů by měl být zaveden trvale.

Původní plány počítaly s tím, že se čas bude měnit naposledy v roce 2021. Realizaci tohoto záměru však zhatila celosvětová pandemie koronaviru a přetrvávající neshody mezi členskými státy. V České republice proto tehdejší vláda schválila nařízení, podle kterého se bude čas střídat minimálně dalších pět let, což znamená, že letošní říjnový termín byl původně zamýšlen jako jeden z posledních.

Aktuální politická situace v Česku naznačuje, že o dalším postupu bude muset rozhodnout současný kabinet Andreje Babiše, pokud se Evropská unie brzy nerozhoupe k jednotnému řešení. Určitý tlak vyvíjelo například Španělsko, které chtělo ukončit změny času již v průběhu letošního roku. Zatím se však zdá, že budeme muset počkat na širší mezinárodní konsenzus.

Střídání času přitom není jen administrativní záležitostí, ale má prokazatelný vliv na lidské zdraví a bezpečnost. Odborníci dlouhodobě upozorňují na zvýšenou nehodovost na silnicích, která bývá kritická zejména v pondělí po změně času. Organismus se s náhlým posunem biorytmu vyrovnává několik dní, což vede k únavě, horšímu soustředění a pomalejším reakcím řidičů.

Zajímavá data přináší také starší průzkum německého institutu Forsa. Téměř třetina obyvatel Německa vnímá přechod na letní čas jako přímou hrozbu pro své zdraví. Průzkum objednaný pojišťovnou DAK-Gesundheit ukázal, že negativní dopady pociťuje až 30 % respondentů, což je nejvyšší číslo za poslední dekádu. Každý pátý zaměstnanec navíc přiznává, že se kvůli změně času zpozdil do práce.

Změna času dopadá citelněji na ženy, u nichž výrazné potíže uvedlo 39 % dotázaných, zatímco u mužů to bylo 20 %. Mezi nejčastější symptomy patří celková únava a apatie, které trápí téměř 80 % lidí, jimž posun času nevyhovuje. Dalšími průvodními jevy jsou poruchy spánku, zvýšená podrážděnost a neschopnost se plně koncentrovat na každodenní úkoly.

Celkový postoj veřejnosti k této tradici zůstává značně negativní. Podle průzkumu by téměř tři čtvrtiny dotázaných pravidelné posouvání hodin okamžitě zrušily. Jen necelá čtvrtina lidí v tomto rituálu stále vidí nějaký užitek. I přes tyto statistiky a přání milionů občanů tak zatím nezbývá než si dnes v noci opět přeřídit hodinky.

Témata: Změna času