Svět není v bezpečí? Vědce znepokojilo nové zjištění o sopkách
Výbuch sopky na řeckém ostrově Santorini v osmém století našeho letopočtu byl mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo. To potvrzuje, že výbuchy mohou nastat i v obdobích relativního klidu.
Santorini je podmořský vulkán nacházející se v řetězu sopek v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem, jak vysvětluje Live Science. Tato sopka má schopnost vyvolat extrémně silné erupce, při kterých vzniká kaldera – propadlina, která může mít průměr i několik kilometrů.
Poslední velká erupce, při které vznikla kaldera na Santorini, se datuje do roku 1600 př. n. l. a je známá jako Minojská erupce, jak popisuje Live Science. Tento výbuch byl natolik silný, že odstřelil vrchní část tehdy jednolitého ostrova, vytvářející souostroví, jak je známo v dnešní době.
Po takovýchto masivních erupcích obvykle následuje období regenerace. Lávová komora pod kalderou se během něj opět naplňuje magmatem, a proto během tohoto období dochází k menším sopečným aktivitám. Nicméně erupce z roku 726 n. l. svědčí o tom, že intenzivní sopečné erupce mohou nastat i během období relativního klidu.
„Historické záznamy popisují, že v roce 726 začala mořská voda uvnitř kalder Santorini vřít, až se dostal hustý černý kouř s pyroklastickými výbuchy a velké kusy pemzy byly vystřeleny do vzduchu a pokryly rozsáhlou oblast moře a Malé Asie, která je více než 400 kilometrů vzdálená," popisují odborníci ve studii.
Pyroklastické výbuchy jsou důsledkem těchto erupcí, kdy směs lávy, sopečného popela a plynů dosahuje extrémně vysokých teplot a rychlostí a může být velmi ničivá.
I když tyto popisy naznačují rozsáhlou erupci, vědcům se dosud podařilo najít důkazy v podobě tenké vrstvy pemzy pouze na ostrově Palea Kameni, jednom z dvojice ostrovů v kaldeře Santorini.
"Naše zjištění, že kaldera Santorini může vyvolat silné erupce i během rané fáze regenerace magmatu, ukazuje na zvýšené riziko, které může ohrozit obyvatele východního Středomoří," uvádějí výzkumníci ve své studii.
Témata: sopky
