Cena elektřiny na burze: Jak velkou roli hraje pro Česko?
Cena elektrické energie se v Evropě určuje na burze, pro český trh hraje hlavní roli ta v německém Lipsku. Přímo přes burzu přitom projde jen menší část vyrobené elektřiny, například největší český producent ČEZ většinu produkce prodává koncovým zákazníkům nebo českým distributorům, a to buď na základě dvoustranné smlouvy, nebo přes elektronickou obchodní platformu. I v tomto případě se ale cena odvíjí od té burzovní.
Současné rekordní ceny na lipské burze (ale nejen na ní) se sice týkají jen malé části právě dodávané elektřiny, ovlivňují ale už i obchody do budoucna, prostřednictvím kterých výrobci prodávají většinu produkce. Důležitou roli u tvorby ceny pro konečné spotřebitele hraje princip, podle kterého se cena veškeré v určitou dobu dodané elektřiny odvíjí od nejdražšího právě využívaného zdroje. V současné době jsou jimi - kvůli cenám užívané komodity - plynové elektrárny.
Elektřinu není v současnosti možné v Evropě ve velkém skladovat a aktuální objem výroby a spotřeby se tak musejí víceméně shodovat. Provozovatelé přenosové soustavy (v ČR je to společnost ČEPS) proto potřebují zdroje, které se mohou zapnout a vypnout ve velmi krátkém čase, aby vyrovnaly výkyvy, dané třeba počasím, které ovlivňuje výkon solárních a větrných elektráren. Zatímco jaderné elektrárny potřebují k podobnému kroku řadu dnů a uhelné nejméně několik hodin, je plynový zdroj možné rozběhnout i v řádu minut.
Drahý plyn, jehož ceny v posledních měsících v důsledku ruské invaze na Ukrajinu dosahují rekordních hodnot, tak zásadně ovlivňuje i ceny elektřiny, ačkoli plynové elektrárny tvoří jen část produkce a ostatní zdroje vyrábějí elektřiny podstatně levněji. Například v České republice tvoří plynové elektrárny necelých deset procent energetického mixu, v rámci Evropské unie pak podle údajů Eurostatu za rok 2020 dosahoval jejich podíl necelých 24 procent.
Pro koncové zákazníky ovšem takzvaná silová elektřina, jejíž cena se stanovuje na burze, tvoří jen část konečné ceny za každou spotřebovanou kilowatthodinu. Důležitou roli hraje také regulovaná složka, stanovovaná v ČR Energetickým regulačním úřadem, kam spadají poplatky za distribuci, rezervovaný příkon, systémové služby nebo příspěvek na obnovitelné zdroje. Podle regionu se v základním tarifu jedná zhruba o 2,50 až 2,90 koruny s DPH za kWh.
Témata: Energetika
