Koronavirová krize před nás postavila řadu nových situací, distanční výuka dětí je jednou z nejmarkantnějších změn, spolu třeba s homeoffice. Vzniká tak situace, která má k ideálu daleko. Jak tuto situaci co nejlépe zvládat? Zeptali jsme se psychoterapeutky Theodory Toulcové.

„Zase to nestihneme! Proč tam píšeš minus? Už na to nemám nervy.“ Poznáváte se? Distanční výuka je momentálně strašákem mnoha rodičů. Psychoterapeutka Theodora Toulcová pro stars24.cz vysvětluje, co si musí rodiče v první řadě uvědomit: „Hned zpočátku je potřeba si uvědomit, že toto není normální stav, jsme v nouzovém režimu, i když trvá celé měsíce. Proto i výsledky nemusí být 100%, ale jen tak dobré, jak je v krizové situaci možné.“

Zeptali jsme se proto, z čeho tedy pramení zmatení a pocity selhání rodičů? „Pouze z chybné analýzy kompetencí: Rodič není učitel, nesupluje jeho funkci. Úkolem rodiče je vytvořit dítěti podmínky tak, aby splnilo všechna zadání, která od školy má. Není vhodné do látky výrazně zasahovat, k domácím úkolům a cvičebnicím byste měli přistupovat jako k pracovnímu zadání, nepouštět se do širokých úvah, proč a kam látka směřuje, o důvodu zadání právě konkrétního cvičení a podobně.“

Co když si rodič se zadaným úkolem neví rady? „Pokud něčemu nerozumíte, nebo máte pocit, že nestíháte, je nejlepší volbou obrátit se na učitele, není na vás situaci řešit, vy se pouze přizpůsobujete programu danému školou v rozsahu, který je z vaší strany reálný,“ radí terapeutka.

„Berte na vědomí, že dítě neučíte, nezkoušíte, jen mu děláte ‚parťáka‘: nechte si od něho látku vysvětlit, nehodnoťte zadání. Když vám dítě látku vysvětlí, nejlépe si ji samo osvojí. Pokud udělá chybu, snažte se ho navést správným směrem: ‚A co kdybych třeba… Nemohlo by to být ještě jinak…?‘“ říká Toulcová pro stars24.cz.

Nejčastěji však rodiče stresuje, jak mají všechno skloubit – práci, domácí povinnosti a ještě distanční výuku. Co by měli dělat? Psychoterapeutka přináší pár tipů:

  • 1. Snažte se dodržovat řád: některé hodiny pracovat, některé se věnovat domácnosti, či mladším sourozencům a v některé hodiny škole.
  • 2. Dodržujte střídání práce a odpočinku: vyučovací hodina byla stanovena na 45 minut z dobrého důvodu: déle děti neudrží pozornost u jednoho tématu.
  • 3. Zařaďte přestávky, svačinky a střídání předmětů. I krátký pohyb je dobrou relaxací.
  • 4. Snažte se vyhnout dodělávání složitých a únavných domácích úkolů na poslední chvíli.
  • 5. Vyhněte se přenášení stresu: děti jsou mnohem odolnější, než si myslíme, ale jsou empatické a velice snadno vycítí naši nejistotu či nechuť. Přistupujte k plnění úkolů zvesela a věcně, nekritizujte, nepovzdychávejte si. Máte-li konkrétní problém s výukou, řešte ho s vyučujícím v nepřítomnosti dítěte (např. emailem).

Psychoterapeutka Theodora Toulcová na závěr dodává a všechny rodiče povzbuzuje: „Rodič má být opora, vytvořit dítěti klid a podmínky ke vzdělávání, navázat s ním přátelsko-pracovní vztah. Toto pouto vašemu vztahu prospěje, ještě budete rádi, jak vás krize posílila! Tedy: Hlavně klid! Všechno je nové pro všechny, jsme v tom každý až po uši. Není ostuda, nevědět si rady. Když uděláme, co můžeme – v kompetencích, které nám přísluší, krizi zdárně přečkáme.“

Témata:

Děti, dětské | rodina | Rodina, děti, těhotenství | Školství | Školství | stars24.cz | děti

Vstoupit do diskuse