Deprese nejsou v dnešní době ničím výjimečným a u mnoha lidí se mění podle ročního období. U některých jde přitom o skutečné závažný stav, kterým trpí především ženy v dospělém věku.
Mezi hlavní příznaky zimní deprese patří nedostatek energie, větší potřeba spánku a menší zaujetím pro aktivity, které jinak přinášejí uspokojení. Někdy je pro takto zasaženého jedince dokonce těžké i pracovat.
Nejen příznaky spojené s depresí, ale i mimořádná potřeba konzumovat sacharidy, které přispívají ke zvyšování hmotnosti, vedou k tomu, že je sezonní afektivní porucha (SAD) považována za lehčí formu deprese. Ve skutečnosti jde ale o jinou verzi téže choroby.
Osoby, které trpí sezonní afektivní poruchou, jsou na tom stejně jako ti, kdo jsou zasaženi skutečnou depresí. Mohou vykazovat depresivní stavy i mimo kritické období, problémy je ale nejčastěji postihují pouze v této době; jsou mnozí lidé, kteří trpí tím, co se označuje za subsyndrom.
Mezi neurotransmitery, které mají vliv na zimní depresi, patří hlavně serotonin. Ten reguluje pocity štěstí a úzkosti - a tedy i náladu. Některé analýzy provedené na zvířatech ukázaly, že zásadní roli v regulaci úrovně serotoninu hraje sluneční svit. V zimně, kdy je ho nedostatek, je tento regulační systém méně aktivní.
Sezonní afektivní poruchu je možné mírnit terapií světlem, které stimuluje produkci neurotransmiterů jako je právě serotonin. U těch, kteří trpí těžší formou poruchy, ale tato terapie nestačí. Musí se kombinovat s další léčbou. Jako doplňková terapie může být podáván tryptofan, což je aminokyselina, kterou si lidské tělo přemění v serotonin.