NEBEZPEČNÁ DROGA! Koupit si ji mohou i děti, odborníci jsou zděšeni!
V Evropě vzrostl zájem o drogu, která sice není nová, její účinky ale poznává stále více mladých lidí. Řeč je o rajském plynu, který je stále oblíbenější. Mít hlas vysoký jako Mickey Mouse patří na večírcích k oblíbeným vtípkům, droga samotná je navíc poměrně levná a je legální. S podobným plynem má navíc své zkušenosti i Česko.
Na této vlně popularity rajského plynu se veze i Mathieu Hölzken. Svůj podnik označuje za "první opravdový obchod s rajským plynem v Nizozemsku". Leží v městečku na Venray u hranic s Německem. Tam tento 48letý muž obchoduje s krátkým opojením z balónku. Celé to stojí pět eur (asi 129 korun). Hölzkenovi zákazníci si chvíli opojení mohou užít na starých sedačkách z kina, ze stěn na nimi se chechtá logo firmy: smajlík, který se směje tak, až mu tečou slzy z očí. Starosta Venray Hans Gilissen však důvody ke smíchu nemá: "Nic moc proti tomu nenaděláme, můžeme jen varovat, že to s sebou přináší rizika," říká.
V Nizozemsku spotřeba oxidu dusného dramaticky stoupla a její stopy jsou vidět na parkovištích, v parcích i na ulicích - všude se povalují prázdné šlehačkové bombičky nebo balónky. Odborníci z Národního centra pro otravy v Utrechtu upozorňují, že otrav rajským plynem výrazně přibývá. Zatímco za celý rok 2015 zaznamenali 13 případů, jen za letošní první pololetí to bylo už 67 otrávených lidí. Omdlívali, trpěli nevolnostmi nebo byli ochromení.
Podle nizozemské zprávy o závislostech každý pátý člověk mezi 20 a 24 lety někdy inhaloval rajský plyn. I ve skupině osob do 35 let se tato látka stává stále oblíbenější drogou užívanou na večírcích. Stále více měst požaduje její zákaz a ministerstvo zdravotnictví zkoumá, jak by její prodej šel regulovat.
Oxid dusný se dá od roku 2016 legálně koupit a nachází se třeba v bombičkách pro šlehačkové láhve. V důsledku rozsudku Soudního dvora EU se už na něj nevztahuje zákon o lécích. Když ho lidé inhalují ze zmíněných bombiček nebo balónků, zažijí krátký pocit opojení, který trvá od 30 vteřin do maximálně několika minut. Jeho uživatelé tvrdí, že mají zesílené smyslové vnímání a pociťují svědění po celém těle. Někteří se bezdůvodně chichotají nebo mluví směšně vysokým hlasem.
Při "průměrné konzumaci" pěti až deseti dávek měsíčně není podle nizozemských úřadů tato droga nijak významně nebezpečná. Ale v kombinaci s alkoholem nebo s jinými drogami nebo při nadměrné spotřebě může rajský plyn způsobovat trvalé změny v centrálním nervovém systému člověka. A stále častěji se v Nizozemsku objevují případy, kdy uživatelé po delší dobu inhalují až 50 kartuší za den.
Šlehačkové bombičky se prodávají na internetu nebo v supermarketech. Dostane se tak k nim každý a není to nijak drahé. A prodejních míst rychle přibývá. V Amsterodamu je nekorunovaným králem obchodu s rajským plynem Deniz Üresin. Po večerech a nocích ho jeho kurýři na deseti kolech rozvážejí zákazníkům po hospodách. "Vydělávám fakt skvěle," pochvaluje si Üresin. Kurýři rajský plyn prodávají v balóncích a zákazníci ho vdechují přímo na ulici. Pětadvacetiletý podnikatel jim dává radu zdarma: "Lépe je inhalovat vsedě, jinak hrozí, že člověk upadne."
V Česku frčí helium!
Zatím nejsou evidovány zprávy o zneužívání rajského plynu v Česku, na letních párty se ale v rostoucí míře objevují balónky s héliem, jejichž obsah někteří lidé vdechují, aby své okolí pobavili zkresleným hlasem. Přitom jim hrozí vážné poškození zdraví a v krajním případě i smrt.
Vydechované helium, ve kterém se zvuk šíří třikrát rychleji než ve vzduchu, posouvá hlas do vysokých tónů, takže je komicky zkreslený, jakoby „šmoulí“. Kvíkat jako prasátko je jistě legrace, ale jen do té doby, než se projeví příznaky nedostatku kyslíku v krvi. Plíce jsou totiž zaplněné héliem namísto vzduchu a dochází k dušení, aniž to postižený vnímá. „Dechové centrum v mozku hlídá hladinu oxidu uhličitého v krvi, a jakmile stoupne, vydá pokyn k nádechu. Děje se tak automaticky, aniž si to uvědomujeme. Na hélium ale čidla nemáme, takže pokud jej vdechneme, tělo jej neregistruje a nijak se nebrání,“ popsal působení hélia Pavel Vaněček, bezpečnostní specialista společnosti Air Products, která je předním výrobcem technických a speciálních plynů.
Nedostatek kyslíku se projevuje bušením srdce a již po několika minutách způsobuje nevratné poškození citlivých tkání mozku nebo srdce. Dochází také ke změnám psychiky od zmatenosti až po bezvědomí, které může končit udušením.
V Česku zatím nejsou evidována úmrtí po vdechování hélia, což neznamená, že to nehrozí. Například v Británii za posledních osmnáct let způsobilo nezodpovědné vdechování hélia smrt více než 500 lidí. Nemusí přitom dojít přímo ke smrti udušením. Člověk postižený náhlou ztrátou vědomí bezvládně padá, bez obranných reflexů těla, takže může snadno dojít ke zlomeninám nebo těžkým poraněním hlavy s vážnými následky.
„Hélium samo o sobě není jedovaté. Je to velice lehký, netečný plyn, bez barvy a zápachu, který se v těle nijak neváže. Ve vesmíru je po vodíku druhým nejvíce zastoupeným prvkem, ovšem ve vzduchu je ho pouze 5 deseti tisícin procenta, takže získat ho, je poměrně náročné,“ vysvětlil vlastnosti vzácného plynu Pavel Vaněček.
Hélium nejen, že není toxické, ale v určitých případech dokonce usnadňuje lidem dýchání. „Protože je inertní, s nízkou měrnou hmotností a viskozitou, používáme ho do medicínských směsí s kyslíkem pro léčbu plicních chorob nebo jako dýchací směs pro potápěče v extrémních hloubkách,“ upřesnil jeho využití Pavel Vaněček.
Kromě lékařství se hélium pro jeho supravodivost a supratekutost používá jako chladivo pro extrémně nízké teploty (-272 °C) a ve vědeckém výzkumu.
