Poruchy menstruace nepodceňujte, mohou ztížit otěhotnění

Poruchy menstruace dělíme převážně dle četnosti, ale též podle pravidelnosti a intenzity krvácení. Běžně se menstruační krvácení dostavuje s drobnými odchylkami zhruba každých 28 dní. Nejčastějším typem poruch menstruace vůbec bývají prodloužené cykly s opožděným krvácením. Změny v menstruaci většinou každá žena zaznamená sama, problémy s cyklem ale lépe pomáhají lékařům vyhodnocovat menstruační kalendáře.

Poruchy menstruace však nezahrnují pouze zpožděné krvácení, mohou sem patřit rovněž poruchy ovulace. Menstruační krvácení se totiž může objevovat i bez ovulace, což odborně nazýváme anovulačním cyklem. Často se ve své praxi setkávám s tím, že se ženy mylně domnívají, že pokud menstruují, mají i ovulaci. To ale nemusí být pravda. Pokud si ženy nehlídají přítomnost ovulace měřením bazálních teplot, ovulačními testy nebo vyšetřením u gynekologa, nemají šanci rozlišit, zda jim vajíčka skutečně dozrávají, či ne. Nepoznají tedy ani to, jestli mohou v danou dobu otěhotnět.

Jednou z nejčastějších příčin poruch menstruace bývá syndrom polycystických vaječníků, kdy k ovulaci dochází méně často nebo vůbec. Tuto poruchu odhalí či potvrdí až vyšetření ultrazvukem. Syndrom se často pojí s obezitou nebo s diabetem druhého typu. Může být spojen i se zvýšenou hladinou mužských pohlavních hormonů. K otěhotnění sice dojít může, ale šance, že se tak stane, je při této poruše výrazně menší.

Další z příčin poruch menstruace může být vysoká hladina hormonu prolaktinu, který se v těle přirozeně zvyšuje ve spánku a při kojení. Prolaktin může blokovat dozrávání vajíček, ovšem může rovněž tlumit vzrušivost a způsobovat u žen nezájem o sex. Nejčastějším důvodem jeho zvýšené hladiny bývá stres, vyčerpanost a únava. Pojí se též s nepřiměřenou fyzickou a psychickou zátěží a s nedostatkem odpočinku. Zvýšení hladiny prolaktinu může zavinit i nádorové onemocnění podvěsku mozkového, proto je potřeba výkyvy v krvácení řešit včas.

Nadměrné a časté krvácení může způsobovat chudokrevnost, tedy nedostatek železa v krvi. Ženy pak bývají vyčerpané, unavené a častěji podléhají různým nemocem, především těm infekčního původu. Proto je i v případě intenzivních měsíčků vhodné problémy konzultovat s lékařem. Naopak méně časté a slabé krvácení se může objevovat u žen s vyšší hladinou androgenů a u žen obézních. Těm také hrozí i vyšší riziko neplodnosti a nádorových onemocnění. Pravidelnost menstruace a přítomnost ovulace je totiž závislá i na vyrovnanosti poměru svalové a tukové hmoty v těle.

V mnoha případech k léčbě stačí, když se žena začne lépe stravovat a přidá více pohybu. Nápomocné je též zvýšení příjmu některých vitaminů a vhodné jsou i doplňky stravy. Osvědčily se především ty s obsahem mateří kašičky a fytoestrogenů, které pomáhají harmonizovat ženskou hormonální soustavu, například produkt Sarapis mensis. V závažnějších případech lze použít i Sarapis soja, který fytoestrogenů obsahuje ještě více. Doporučit mohu rovněž doplňky s obsahem myoinositolu či D-chiroinositolu.

V závažnějších případech by ovšem měl léčbu navrhnout lékař. Ta však nemusí být vždy jen hormonálního původu. A i když se žena rozhodne situaci řešit sama, měla by se nechat preventivně vyšetřit lékařem, aby se předešlo přehlédnutí závažnějších nemocí.

Autorem komentáře je gynekolog a sexuolog Pavel Turčan

Témata: menstruace ženy