Není to jen covid a černý kašel. Skolit vás může i zápal plic. Jak jej poznat?
Zápal plic, známý také jako pneumonie, je zánětlivé onemocnění plicních tkání. Nejčastěji je způsoben bakteriemi, viry či plísněmi, které napadají plíce a způsobují infekci. Pneumonie může být mírná i život ohrožující, a postihuje zejména starší osoby, děti a osoby s oslabenou imunitou.
Jaké má zápal plic příznaky?
- Kašel (často s produkcí hlenu či hnisu),
- Horečku a zimnici,
- Dušnost a rychlé dýchání,
- Bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání nebo kašli,
- Únavu a celkovou slabost.
- U starších pacientů se může objevit zmatenost, zatímco u dětí bývá příznakem i vysoká horečka a obtížné dýchání.
Diagnóza pneumonie začíná klinickým vyšetřením a anamnézou. Lékař si může poslechnout dýchání pomocí fonendoskopu, kdy jsou slyšet chrůpky nebo jiné zvuky svědčící o infekci. Mezi hlavní diagnostické metody patří:
- Rentgen hrudníku – ukazuje zánětlivé změny na plicích,
- Krevní testy – pro detekci infekce a zjištění původce zánětu,
- Mikrobiologické vyšetření hlenu – pomáhá určit konkrétní patogen.
- Léčba zápalu plic
- Léčba závisí na původci infekce:
Bakteriální pneumonie je léčena antibiotiky, které jsou vybrány na základě výsledků testů.
Virová pneumonie (např. způsobená chřipkou nebo COVID-19) se obvykle léčí symptomaticky, tedy podáváním léků snižujících horečku a bolest, případně antivirotiky. Plísňová pneumonie je léčena antimykotiky.
Kromě toho je důležitý dostatek odpočinku, hydratace a v případě těžkého průběhu i hospitalizace. Těžší případy mohou vyžadovat podávání kyslíku nebo mechanickou ventilaci.
Prevenci představuje očkování, zejména proti chřipce a pneumokokům, které bývají častými původci pneumonie. Doporučuje se také důsledná hygiena rukou, posilování imunity a vyhýbání se kouření.
Při včasném rozpoznání a léčbě je většina případů zápalu plic úspěšně zvládnuta, avšak u rizikových skupin může nemoc vést ke komplikacím.
