"Samouk z videopůjčovny" Quentin Tarantino pootočil dějinami filmu

V jeho filmech je k vidění ledacos, od tajemných hongkongských akčních titulů až k francouzské nové vlně. A obsahují již tradičně značnou dávku krve, brutálního humoru a skvělé muziky. Tarantinovi říkají samouk z videopůjčovny, který všecko odkoukal z plátna. Nikdy nestudoval žádné školy, ale filmem je posedlý odmalička. Též scénárista a herec oslaví v pondělí 27. března šedesátiny.

S Tarantinem se zrodil také nový kult. Do té doby se davové šílenství mladičkých fanynek týkalo jen hudebních nebo hereckých hvězd, jména režisérů znal málokdo. Pak ale přišel Quentin a slečny šílely, byť to není bůhvíjaký krasavec. Vysokého muže s velkou bradou nicméně také mnozí zatracují pro užívání nevhodných slov, umenšování ženských rolí, pro ohýbání skutečnosti a přehnaně používané násilí.

Film stál i u jeho kolébky - jeho rodiče se seznámili v Hollywoodu, kde se jeho otec pokoušel prosadit jako herec. "Nikdy jsem ho nepoznal,“ prozradil Tarantino před lety. On sám se narodil o dobré tři tisíce kilometrů na východ, v Knoxvillu ve státě Tennessee. Jeho matka je napůl Irka, napůl indiánka z kmene Čerokézů. Jméno Quentin mu dala podle oblíbené televizní postavy Quinta ze seriálu Gunsmoke. S Tarantinovým otcem se rozvedla a později se vrátila do Los Angeles a provdala se za muzikanta českého původu Curtise Zastoupila. Ten bral malého Quentina hodně do kina. Tak vyrůstal, obklopen filmy, televizními seriály, komiksy a populární hudbou.

Začal pracovat jako uvaděč v kině, později v pornokině, a nakonec zakotvil ve videopůjčovně. A dal se do psaní scénářů. První honorář dostal za upírskou historku Od soumraku do úsvitu, v níž si později i zahrál pod režií Roberta Rodrigueze. A za peníze za scénáře k filmům Pravdivá romance a Takoví normální zabijáci natočil Tarantino kultovní snímek Gauneři (Reservoir Dogs, 1992), kterým omráčil filmový svět. V partičce šesti gaunerů, kteří se navzájem neznají a oslovují smyšlenými jmény, si zahráli i tehdy již slavní Harvey Keitel či Steve Buscemi.

Hned Tarantinův další film Pulp Fiction neboli Historky z podsvětí z roku 1994 odvelel dosud pomádového Johna Travoltu do kategorie super frajerů. Brutální, šokující a nečekaně zábavný film okouzlil bizarními historkami a odkazy k popkultuře a sklidil Zlatou palmu v Cannes a Oscara za původní filmový scénář.

V krváku Kill Bill z roku 2003 se Quentin nechal inspirovat asijskými filmy ze sedmdesátých let a natočil snímek s Umou Thurmanovou v roli nevěsty Černé mamby, bývalé členky elitního komanda, kterou se bývalí kolegové rozhodnou sprovodit ze světa. Ona ale útok přežije a pak se všem mstí. "Musíte v sobě spojovat čtyři různé šílence, abyste napsali takovýhle scénář," prozradil režisér později.

I v jeho dalším snímku Hanebný pancharti (2009) v hlavní roli s Bradem Pittem není krajní brutality pomálu. Přesto film získal osm oscarových nominací a sošku si odnesl herec Christoph Waltz. A v roce 2012 si Quentin splnil dlouholetý sen a natočil western Nespoutaný Django z prostředí amerického otrokářství s Leonardem Di Capriem. Byl z toho další Oscar za scénář.

K jeho dalšímu snímku Osm hrozných z roku 2015, ve kterém Tarantino typicky mísil western s hororem, komedií i detektivkou, nahrál soundtrack slavný skladatel Ennio Morricone a získal za něj Oscara. Na jejím vzniku se podíleli i členové Českého národního symfonického orchestru (ČNSO). Morriconeho melodie zní i v filmech Hanebný pancharti, Nespoutaný Django a Kill Bill.

Zatím poslední Tarantinův film pod názvem Tenkrát v Hollywoodu z roku 2019 Leonardem DiCapriem a Bradem Pittem vypráví příběh stárnoucího televizního herce a jeho kaskadéra na pozadí proměňujícího se Hollywoodu šedesátých let. Téměř tříhodinové retro kombinuje fiktivní příběh se skutečnou tragédií herečky Sharon Tateové, již na začátku srpna 1969 brutálně zavraždili fanatici kolem Charlese Mansona. "Hrozně moc jsem o tom přemýšlel,“ svěřoval se režisér v rozhovoru. Navíc šlo o jeho nejdražší film - stál skoro sto miliónů dolarů. Ale díky vysoké návštěvnosti se peníze brzy vrátily.

Svérázný tvůrce, kterého proslavily i televizní seriály Pohotovost a Kriminálka Las Vegas, už řadu let mluví o tom, že skončí s filmem. A tak hledá jinou realizaci – a našel ji v psaní. Už několik let vycházejí jeho kritiky na stránkách losangeleského kina New Beverly Cinema, které koupil a kde hraje, na co má chuť. A v roce 2021 vydal knižní prvotinu Tenkrát v Hollywoodu. Svižně napsaná kniha rozvíjí fikční svět filmu, je plná evokativních obrazů a frází i svébytných mikroexkurzů do dějin, které jí dávají podobu čtivého osobního eseje o historii filmu a televize.

V říjnu 2015 podpořil Tarantino hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) v New Yorku, veřejně odsoudil policejní násilí na černošském obyvatelstvu ve Spojených státech a prohlásil: "Vraždu musím nazývat vraždou a vrahům musím říkat vrazi“. Tarantinova slova odmítla policejní oddělení po celých Spojených státech, včetně New Yorku a Los Angeles, a vyzvala k bojkotu jeho snímku Osm hrozných, který byl tehdy v kinech.

Quentin, áčkový mistr béčkových filmů, je současně staromilcem, natáčí na filmový pás a nemá rád počítačové efekty. Vášnivě rád sbírá deskové hry.

A ačkoliv vždycky tvrdil, že na manželství nemá čas, nakonec se oženil - v listopadu 2018 si vzal o 20 let mladší izraelskou zpěvačku Danielu Pickovou a v únoru 2020 se jim narodil syn, v 56 letech se tak Tarantino stal poprvé otcem: "Oženil jsem se před šesti měsíci. Nikdy dřív jsem to neudělal, a už vím proč, čekal jsem na dokonalou holku,“ prohlásil v květnu 2019.

Témata: Quentin Tarantino