Vlastimil Harapes (†77): Dojemná zmínka v parte! Končí jedna epocha

Deník Blesk upozornil, co se píše na parte, které zveřejnilo Národní divadlo. "Odchod Vlastimila Harapese znamená konec jedné baletní epochy, ztrátu, jejíž význam již teď pociťujeme," píše se na smutečním oznámení. 

Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 27. května od 12 hodin na jevišti v historické budově Národního divadla. Smuteční obřad proběhne za účasti veřejnosti. Divadlo bude otevřeno od 11:20, aby smuteční hosté mohli položit květiny a poklonit se u rakve.

Harapes byl absolventem pražské taneční konzervatoře. Od druhé poloviny 60. let minulého století byl členem baletního souboru Národního divadla, od roku 1971 jeho sólistou. V letech 1987 až 1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterny magiky. V letech 1990 až 2002 pak působil ve funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla. Během více než dvacetileté aktivní činnosti tančil stěžejní mužské role prakticky ve všech titulech repertoáru.

Z tanečníka se stal i filmový a divadelní herec, který si zahrál ve filmech Markéta Lazarová, Den pro mou lásku nebo Panna a netvor či televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. V letech 1984 až 1986 zvítězil v televizní divácké soutěži o nejlepšího tanečníka roku, v roce 1985 byl mezi všemi soutěžními obory absolutním vítězem.

V Národním divadle se podílel na choreografii a režii baletu Popelka (1994), Labutí jezero (1996), Někdo to rád... (1994) a Mauglí (1996). Je spoluautorem libreta dětského baletu Broučci (1992). Působil také jako baletní mistr Baletu ND, Státního divadla v Košicích a byl hostujícím pedagogem na Akademii tance v Římě.

Harapes v roce 1998 získal čestné členství a čestný řád Ruské akademie uměnovědné a hudební interpretace. O dva roky později mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu G. Mahlera za baletní výkony. Cenu Thálie 2011 získal za celoživotní taneční mistrovství, v roce 2016 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.

Témata: Vlastimil Harapes Národní divadlo