Jean-Paul Belmondo (†88): Proč se stal hercem a jaká zranění utržil při natáčení?
Ve věku 88 let zemřel ve svém domě v Paříži herec Jean-Paul Belmondo. Muž z Ria, Borsalino, Policajt nebo rošťák, Bezva finta, Zvíře, Cartouche, Poloviční šance - to je jen několik z devíti desítek filmů, kterými Belmondo dodnes baví své příznivce. Proč se ale na dráhu herce vůbec vydal?
Jean-Paul Belmondo se narodil 9. dubna 1933 v Neuilly-sur-Seine (předměstí Paříže) do rodiny malířky a sochaře s italskými předky. V mládí se věnoval sportu, zejména boxu, s nímž ale musel přestat kvůli nemoci. A tak se vydal na dráhu hereckou. Už za studií na pařížské konzervatoři se objevoval na jevišti a stihl se i oženit s tanečnicí Elodie Constantinovou (v roce 1965 se rozvedli). Měli spolu tři děti - syna Paula a dcery Florence a Patricii (jež v roce 1994 zahynula při požáru).
Belmondova hvězda začala stoupat již dva roky po jeho filmovém debutu díky snímku Jeana-Luka Godarda U konce s dechem (1959). A ještě krátce předtím podceňovaný herecký outsider šel rázem z role do role. Mezi prvními slavnými byly drama Horalka, kde si zahrál po boku Sophie Lorenové, či dobrodružná romance Cartouche, v níž po jeho boku okouzlovala diváky Claudia Cardinalová. V roce 1965 se vrátil i ke spolupráci s Godardem v Bláznivém Petříčkovi.
Extrémní zápřah a nejméně jeden film ročně provozoval Bébel až do poloviny 80. let, kdy se vážně zranil při natáčení krimikomedie Bezva finta. Pak zvolnil, ale stále točil. Například s Claudem Lelouchem melodrama stárnoucího muže Cesta zhýčkaného dítěte (1988), za něhož dostal Césara, či verzi Bídníků (1995), jež se odehrává za druhé světové války. Také se úspěšně vrátil na divadelní jeviště v hlavních rolích majstrštyků Kean a Cyrano z Bergeraku. Koupil si vlastní scénu a přes deset let provozoval divadlo Variétés.
Před kameru se Belmondo vrátil i po roce 2001, kdy v srpnu na Korsice utrpěl mozkovou mrtvici, z níž se zotavil a v prosinci 2002 se podruhé oženil. Jeho vyvolenou se stala o 32 let mladší dlouholetá přítelkyně Natty Tardivelová, která mu v srpnu 2003 porodila dceru Stellu a s níž se ale v roce 2008 rozvedl. Týž rok měl premiéru jeho poslední snímek Muž a jeho pes - o člověku, který neztrácí chuť bojovat až do samého konce.
"Patřím k lidem, kteří dělají filmy, aby ty druhé pobavili," tvrdil ležérní filmový milovník, který v roce 2011 převzal na festivalu v Cannes čestnou Zlatou palmu, konkrétně za "oslnivý talent a úspěšnou hereckou dráhu".
Témata: Jean-Paul Belmondo
