Nejvtipnější člověk na světě? Britský princ Philip by bezy oslavil sté narozeniny!

Říkalo se o něm, že je nejvtipnější na světě a jeho glosy občas vyvolávaly pozdvižení. Za druhé světové války sloužil u Britského královského námořnictva a láska k moři a lodím mu vydržela celý život. Vitální a aktivní byl až do vysokého věku. Zemřel letos 9. dubna, dva měsíce před stými narozeninami.

"Inspirovala nás jeho neochvějná loajalita vůči královně, jeho služba státu a Společenství (Commonwealth), jeho odvaha, statečnost a víra. Naše životy byly obohaceny výzvami, které před nás postavil, podporou, kterou nám dal, jeho laskavostí, humorem a lidskostí," řekl na začátku Philipova pohřebního ceremoniálu windsorský děkan David Conner. Philipův pohřeb označila média za jakousi historickou předehru konce celé alžbětinské éry ve Spojeném království.

Nadšený vyznavač sportu a milovník koní Philip stál u zrodu soutěže koňských spřežení, byl patronem nebo předsedou bezmála osmi set organizací, léta podporoval Světový fond na ochranu přírody (WWF). V roce 2009 se stal nejdéle "sloužícím" manželským partnerem v britské historii, rovněž byl nejstarším partnerem vládnoucího monarchy. Z veřejného života odešel až v roce 2017 a konec života strávil kvůli pandemii covidu-19 na hradě Windsor, kde i zemřel.

Jeho dětství nebylo jednoduché. Manžel patrně nejznámější panovnice na světě spatřil světlo světa jako princ dánský a řecký ve vile na ostrově Korfu. Po prohrané válce s Turky, za jejíž fiasko jeho otce generála vyhostili do exilu, se rodina se čtyřmi dcerami a malým synem usadila v Paříži. V roce 1930 se však definitivně rozpadla, když se Philipova matka se svou schizofrenií uchýlila do švýcarského sanatoria pro duševně nemocné a otec od rodiny odešel.

Malého Philipa si jako sirotka předávali různí jeho příbuzní, nějaký čas žil u sester provdaných do Německa a nakonec u strýce hraběte Louise Battenberga v Británii. Ze svého osudu si občas dělal legraci – "byl jsem v mládí bezdomovec, ačkoli příbuzný s nejvyšší aristokracií celé Evropy, včetně královny Viktorie a ruské carské rodiny, ve skutečnosti nemajetný osamělý kluk bez rodiny."

Angličana z něj udělala internátní škola Gordonstoun ve Skotsku se spartánskou výchovou, tady se také zamiloval do námořnictva. Do jeho řad se hodil - byl sportovní atletické postavy, vysoký 1,83 metru. Na výchovu k sebekontrole a disciplíně často ve svých projevech navazoval a varoval před „pohodlným životem, který ničí lidského ducha“. Proto také založil slavnou cenu vévody z Edinburghu jako odměnu za namáhavou sportovní disciplínu a veřejně prospěšnou aktivitu.

S Alžbětou se seznámili za studií na námořní škole, když jí bylo třináct, později prozradila, že to byla láska na první pohled. Mladý urostlý kadet ji okouzlil svým šarmem, humorem a nezávislostí. Dopisovali si celou válku, během níž se Filip vyznamenal v těžké námořní bitvě s italskou flotilou u bájného řeckého mysu Matapan (1941), když skvělou obsluhou lodního reflektoru pomohl potopit dvě italské lodě. Také spoluvelel vylodění na Sicílii.

Na královském dvoře Philipa zpočátku příliš nevítali, protože nebyl "tak úplně prototyp anglického gentlemana". Kvůli svatbě, kterou si Alžběta nakonec prosadila, Philip s již poangličtěnou verzí jména své matky Mountbatten konvertoval k anglikánům a vzdal se řecké i dánské koruny. Vzali se 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. V Británii se poté stal vévodou z Edinburghu, jeho královskou výsostí a britským princem.

Když v roce 1952 v Keni přivezl mladý námořník čerstvě provdané následnici trůnu Alžbětě zprávu, že je královnou Británie, změnilo se mnoho i pro Philipa. Musel odejít od námořnictva, aby mohl svou ženu doprovázet při reprezentačních povinnostech. V královském paláci to neměl vůbec lehké, ale obstál. V paláci zmodernizoval mnoho starých zbytečných návyků, například se sám oblékal. Prožíval těžký život veřejné služby, s manželkou i bez ní byl stále na nezáživných oficiálních cestách. Prožíval krize s dětmi (Charles, Anna, Andrew a Edward), které se nedokázaly podřídit tak náročné řeholi jako on. A když se ho jednou v tisku ptali na příčinu úspěchu jejich manželství, prohlásil: "Královna je obdařena neobvykle velkou dávkou tolerance."

Pověstnými se staly Philipovy vtipné glosy, občas až na hranici hrubosti: "Myslel jsem, že orientální ženy celý den jen tak posedávají, kouří vodní dýmku a mlsají sladkosti," pronesl jednou ke skupině břišních tanečnic, která předváděla tento orientální tanec na školní slavnosti ve Swansea ve Walesu. V roce 1984 se v zase Keni zeptal mladé ženy, která mu nabízela květiny: "Děkuji, madam ... Jste opravdu žena, že?" V roce 2003 během dlouho očekávané návštěvy britského královského páru v Nigérii řekl prezidentovi Olusegunovi Obasanjovi, který byl oblečený v tradičním domorodém oděvu: "Vypadá to, že jste připraven jít do postele!" A v roce 1988 zase gratuloval Britům, kteří se vrátili z Papuy-Nové Giuney: "Dokázali jste to. Nebyli jste snědeni."

Když při prohlídce v jedné dílně v Anglii v roce 1999 objevil viklající se pojistkovou skříň, prohlásil Philip: "Tu snad musel připevňovat Ind." Jednomu Australanovi, který mu svěřil, že jeho žena je doktorka filozofie a má mnohem významnější postavení než on, řekl: „Jo, jo, v naší rodině máme tenhle problém také.“ A britským studentům na stáži v Číně v roce 1986 s nadsázkou doporučoval: "Nezůstávejte tu příliš dlouho, jinak budete mít šikmé oči."

V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Čech, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.

Vzpomínkou na něj budou v Británii i čtyři poštovní známky, které nedávno vydala tamní Královská pošta: První vévodu zachycuje, když sloužil v armádě, další ho zobrazuje během ukončení výcviku jeho syna Andrewa na námořní akademii. Na třetí známce je Philip na výstavě koní a na poslední se vyjímá jeho portrét, jehož autorem je Terry O‘Neill.

Témata: Princ Philip