Bob Dylan nelení ani během pandemie! Víte, jak se skutečně jmenuje a jak se proslavil?

Řadí se rovněž k uznávaným literátům, jako první rockový hudebník v historii získal Pulitzerovu cenu a v roce 2016 obdržel také Nobelovu cenu za literaturu, což mezi literární veřejností vyvolalo rozporuplné reakce.

Písněmi Dylana se proslavilo mnoho velikánů rocku, pro další byl inspirací. Jeho texty se staly studijním materiálem literárních seminářů. K hlavním vášním tohoto tajemného introverta patří především koncertování. V roce 1988 se vydal na své Nikdy nekončící turné (Never Ending Tour) a je na něm dodnes. Ročně to znamená kolem stovky koncertů na všech možných světadílech. Několikrát vystoupil i v Česku, poprvé v roce 1994 a zatím naposledy v dubnu 2019.

O tom, že Dylanovi nedochází dech ani v pokročilém věku svědčí i jeho zatím poslední studiové album Rough and Rowdy Ways, které vyšlo před dvěma lety a obsahuje sérii hutných skladeb plných narážek a odkazů na výtvarné umění, literaturu a pop kulturu. Dočkalo se převážně nadšených kritik a například podle hudebního magazínu NME je album zřejmě Dylanovým "dosavadním nejimpozantnějším básnickým vyjádřením".

Dylanův hudební i soukromý život byl poznamenán mnohými proměnami. Narodil se jako Robert Allen Zimmerman v Duluthu ve státě Minnesota v židovské rodině s kořeny v carském Rusku a dětství prožil v hornickém městečku Hibbing. Jeho první hudební láskou se stalo country, jež však po nástupu rokenrolu opustil. V roce 1959 zahájil studium v Minneapolisu (nedostudoval) a začal vystupovat v barech. V té době provedl jeden ze svých obratů a zaměřil se na folk a blues.

Zaujal především svojí hrou na foukací harmoniku a první album nazvané Bob Dylan (1962) vydal již pod svým uměleckým jménem, jež přijal pravděpodobně na počest waleského básníka Dylana Thomase. Deska obsahovala zatím jen tři původní skladby. Během několika málo let se díky písním, ve kterých se stavěl za lidská práva a proti válce, stal hrdinou revoltující mládeže. První hity, jako byly písně Blowin'in The Wind nebo The Times are A'Changin', mu také začaly vydělávat slušné peníze.

V roce 1965 prodělal k nelibosti části fanoušků klíčovou hudební proměnu. Jeho doprovod začali tvořit rockoví hudebníci a v textech se také již více než společenskými tématy zabýval osobními prožitky. Přechod od folku k rocku se plně projevil na albu Bringing it all Back Home (1965). Z tohoto období pochází Dylanův asi nejslavnější hit Like a Rolling Stone a vrcholná alba Highway 61 Revisited (1965) a Blonde on Blonde (1966).

Osobní život poznamenal rozvod v roce 1977. Jeho druhé manželství, které se rozpadlo v roce 1992, bylo až do roku 2001 tajemstvím. Stejně tak fanoušci jen tušili, kolik má vlastně dětí a že má problémy s alkoholem. Koncem 70. let se stal "znovuzrozeným křesťanem", což zachycuje série tří alb počínaje deskou Slow Train Coming (1979). Z 80. let vyčnívají desky Infidels (1983) a Oh Mercy (1989).

Počátkem následujícího desetiletí nebyl příliš ve formě a až celkem vydařené Unplugged album z roku 1994 mělo větší odezvu. Dva úspěšné nosiče také vydal s příležitostnou kapelou Traveling Wilburys. Další studiové desky, Time Out of Mind (1997), Love and Theft (2001) nebo Modern Times (2006) už fanoušci i kritika opět přijali s mírným nadšením.

Dylan, který podle posledních zpráv žije u Malibu, také hrál v několika filmech, například ve slavném westernu Pat Garrett a Billy the Kid, je držitelem několika cen Grammy, Zlatého glóbu a Oscara. V roce 1982 byl uveden do Síně slávy skladatelů, o šest let později do rokenrolové síně slávy. V roce 2008 jako první rockový hudebník v historii obdržel Pulitzerovu cenu za vliv svých textů na populární hudbu a americkou kulturu.

Několikrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu, svoji nominaci nakonec proměnil před pěti lety, kdy jej Švédská akademie vyznamenala jako prvního písničkáře za originální přínos k tradici amerického písničkářství. Akademie se setkala s rozporuplnými reakcemi na toto své rozhodnutí. Zatímco někteří nevšední výběr hudebníka uvítali, jiným připadal absurdní. Dylan se odmítl zúčastnit tradiční recepce a ceremonie na stockholmské radnici a cenu převzal s několikaměsíčním zpožděním v dubnu 2017 na soukromém setkání bez přítomnosti médií.

Jako malíř na sebe poprvé upozornil na přelomu 60. a 70. let, kdy namaloval obaly některých svých alb. V roce 2015 byla v Londýně otevřena výstava Dylanových pláten.

V loňském roce prodal kompletní katalog svých písní vydavatelské větvi společnosti Universal Music Group (UMG). Jeho autorský katalog je považován za jeden z nejcennějších, srovnatelný s tvorbou kapely Beatles.

Témata: Bob Dylan