ZÁHADA Michaela Schumachera: Proč svět šest let po nehodě NIC NEVÍ?!

Zoufalství, naštvanost i rezignace. To jsou pocity, které prožívá většina fanoušků slavného závodníka. Od nehody na lyžích je to dlouhých šest, během kterých se na veřejnost oficiální cestou nedostalo vůbec nic. Pouze příslib toho, že Michael bojuje a bojovat bude.

S čím bojuje, v jakém stavu je a jak hodně se může zlepšit ale nikdo netuší. Spekulace a různá vyjádření lidí co jej viděli sice tvrdí, že se prakticky nehýbe ani nemluví, ale nic z toho není oficiálně potvrzeno.

A fanoušky zaplavují různé dojmy a pocity. Někteří na sociálních sítích neskrývají zklamání a zoufalství nad tím, jestli Schumachera ještě vůbec někdy uvidí.

Jiní jsou naštvaní. Ne na jezdce, ale na jeho rodinu, která vše tak úzkostně tají. Po právu? Podle dostupných informací zřejmě ne, utajení si totiž údajně přeje sám Michael. 

Mnoho lidí už rezignovalo. Rádi by sice věděli, jak na tom Schumacher je, nehodu ale už neprožívají tak, jako dříve. Především proto, že rodina mlčí. A když nikdo nechce na veřejnosti nic říct, proč by se měl po takové době Schumacherem někdo zaobírat? I takové otázky se lze na internetu dočíst.

Faktem zůstává, že šance na to, že jeho žena Corinna vystoupí na veřejnosti a na rovinu sdělí, jaký je Schumacherův stav, je mizivá. Stejně tak šance na to, že před veřejností vystoupí sám jezdec. Pokud jsou spekulace pravdivé, tak se mu za tu dobu povedlo přesunout se z postele na vozík. Z pohybového hlediska pravděpodobně jediná, byť významná změna.

Je ale pochopitelné, že nikdo o něm nic neví. I to, že okruh lidí, kteří k Schumimu smějí, je velmi, velmi úzký. Jak sama Corinna prozradila, Michael si nepřeje, aby o jeho stavu kdokoliv věděl podrobnosti, a jeho přání se dá poměrně dobře chápat.

Sám Schumacher totiž vždy byl velkou hvězdou. Rekordman za volantem, občasný herec, bývalý vyslanec UNESCO, ikona charitativních projektů, jeho jméno a tvář zkrátka prodávaly. A nejen, že díky jeho slávě si může rodina dovolit utratit za péči o něj nemalé částky, ale právě díky tomu, kým Schumacher byl, je pochopitelné, že takovým chce v očích svých příznivců zůstat.

Schumachera jsme měli alespoň na krátkou chvíli spatřit v dokumentu, který se o něm připravuje, ten byl ale odložen. A je možné, že formulovou legendu, která za pár dní oslaví padesátku, už nikdy nespatříme. A možná proto by si Schumacher přál, aby na něj lidé vzpomínali jako na vitálního sportovce, ne jako člověka neschopného pohybu uvězněného ve vlastním těle. 

Ostatně, kolik lidí si dnes vzpomene na to, jak vypadal Stephen Hawking v době, kdy nebyl upoután na vozík? 

Témata: Michael Schumacher