Regina Rázlová o filmu Tancuj Matyldo. Plakala jsem

Alzheimerova choroba vzbuzuje obavy a postihuje více lidí, než by se mohlo zdát. Tato nemoc je klíčovým motivem ve filmu "Tancuj Matyldo", kde hlavní roli ztvárnila Regina Rázlová (76). Diváci v sále měli několikrát potřebu utřít si slzy, píše deník Aha! Herečka sama přiznala: "Už při čtení scénáře jsem plakala. Alespoň jedenáctkrát."

Snímek vznikl na základě osobních zkušeností režiséra Petra Slavíka (67) a jeho manželky, producentky Nataši Slavíkové (61). Její matka trpěla Alzheimerovou chorobou, a ještě za jejího života začali přemýšlet o vytvoření tohoto filmového projektu. Nataša uvedla: „Ještě během života mé maminky jsme začali uvažovat o tomto projektu.“

„Otci jsem slíbila, že matku nedám do ústavu, a netušila jsem, co bude slib obnášet. Díky oběma našim synům. Naši rodinu její nemoc stmelila,“ dodala Slavíková.

Tyto události se odrážejí i v ději filmu. Pro úspěšného právníka, specializujícího se na exekuce, se matčina nemoc stává neočekávanou překážkou na dosud klidné cestě životem. Změní mu všechno a postaví ho před nové výzvy. Vyvrcholení příběhu však určitě pohne každým divákem. Přestože film obsahuje dojemné momenty, nechybí v něm ani humorné situace.

„Pan režisér mi řekl, že si mě vybral, když navštívil v Divadle Ungelt představení Miss Dietrich lituje,“ řekla deníku Aha! paní Rázlová s tím, i v tomto filmu, jako ostatně i ve skutečnosti, herečka představuje legendární hvězdu stříbrného plátna v pokročilém věku.

Regina Rázlová vyrostla v Ústí nad Labem a později se přestěhovala do Prahy. Jejím otcem byl Ing. Stanislav Rázl, budoucí první předseda vlády České socialistické republiky, který na začátku 60. let působil jako generální ředitel Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem.

Kromě vrcholového plaveckého sportu se Regina Rázlová od dětství věnovala také fotografii a projevovala zájem o filmovou režii. V roce 1966 absolvovala Střední průmyslovou školu filmovou (obor produkce) v Čimelicích. Následně v letech 1965–1970 studovala herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) pod vedením profesora Miloše Nedbala.

Po ukončení školní docházky získala angažmá v Divadle Jaroslava Průchy, kde působila po dobu dvou let. Stala se také členkou Divadla E.F. Buriana a hostovala v Národním divadle, kde následně získala stálé angažmá. Paralelně byla členkou Filmového studia Barrandov a zahrála si v několika filmech, mezi které patří "Utrpení mladého Boháčka", "Hodíme se k sobě, miláčku…?", "Kolja" a v seriálech jako "Třicet případů majora Zemana", "Létající Čestmír", "Labyrint", "Zoo" a "Zlatá labuť".

Regina Rázlová skončila i ve vězení

Rázlová se aktivně zapojila do řad Komunistické strany Československa (KSČ) a Socialistického svazu mládeže. Vyučovala také na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU), kde měla za žáky budoucí osobnosti jako Karel Roden, Marek Vašut, Ivana Chýlková, Veronika Žilková nebo Eva Holubová. Po roce 1989 čelila komplikacím kvůli své politické historii, což ztěžovalo její profesní život. Byla propuštěna z DAMU, odmítali ji v hereckém světě, a když byla vyhozena z Národního divadla, zůstala bez práce. Během této doby se dokonce věnovala prodeji chlebíčků. Následně se angažovala v oblasti poradenství a financí, kde dosáhla úspěchů a postupně se stala předsedkyní představenstva významné firmy Skloexport.

Ovšem později byla obviněna z tunelování společnosti, zneužití informací a škody ve výši 400 milionů korun. Strávila necelý rok ve vazbě, což bylo pro ni nesmírně obtížné období, včetně myšlenek na sebevraždu. V roce 2006 však dosáhla finančního odškodnění od České republiky na základě rozhodnutí Evropského soudu. Deset let zpět jí udělil bývalý prezident Václav Klaus amnestii.

Vznikla kniha

Po nuceném odchodu z Národního divadla a po krátké době, kdy byla předsedkyní představenstva firmy Skloexport byla v r. 1998 nespravedlivě obviněna ze „zamýšlení spáchat trestné činy“. Následující rok strávila ve vazbě. Psala si deník. Některé zážitky si však ze strachu ani nezapisovala. Později, po návratu domů, je vyprávěla svému manželovi, který je s vysokou mírou empatie a autenticity převedl na papír, čímž vznikla kniha pod názvem „Z uvedených odposlechů je zřejmé, že obviněná Regina Rázlová…“

Muži Reginy Rázlové

Regina Rázlová byla v minulosti manželkou herce Petra Štěpánka a později se provdala za herce Petra Olivu. Z tohoto manželství má dvě děti, syna Lukáše Rázla (* 1973), podnikatele a vášnivého pěstitele rajčat, a dceru Adélu Oliva (* 1977), malířku žijící ve Francii. Je také pyšnou babičkou sedmi vnoučat. V roce 1999 se vdala za Jindřicha Santara († 2013), architekta, scénografa a autora EXPO 1958. Regina Rázlová trpí roztroušenou sklerózou.

Vážná nemoc

Jakoby toho v životě neprožila málo, trpí také bipolární poruchou. „Bipolární či maniodepresivní porucha je vážné onemocnění a lituji každého, kdo s ním bojuje o život a smrt. Její průběh není nikdy předvídatelný, a často nezávisí ani na vaší vůli, ani na vašich přáních. Tato nemoc patří mezi ty, které nikdy neusínají a jsou vždy připraveny vás kdykoliv vyvést ze života. Navázat s ní přátelství je opravdu náročné. Některé terapie a léčebné postupy jsou docela invazivní a náročné,“ sdělila Rázlová pro web iDnes.

Mezi její koníčky patří chov anglických buldoků.

Témata: Regina Rázlová film Tancuj Matyldo