Britský král Karel III. vyjádřil hlubokou soustrast nad úmrtím svého drahého bratrance, norského krále Haralda V., který zemřel ve věku 89 let.
Ve svém oficiálním prohlášení ocenil více než třicetiletou službu zesnulého panovníka, během níž s neuvěřitelným nasazením, vřelostí a pokorou provázel Norsko obdobím velkých změn. Britský monarcha zdůraznil, že celá jeho rodina vzpomíná na milovaného příbuzného a přítele, jehož smysl pro povinnost a laskavost přesahovaly hranice obou zemí.
Ve svém vzkazu Karel III. rovněž připomněl hluboké historické a rodinné vazby, které Spojené království a Norsko pevně spojují. Poukázal na to, že Británie byla jednou z prvních zemí, které v roce 1905 uznaly norskou nezávislost a navázaly s ní diplomatické vztahy. Tato výjimečná pouta podle něj dále upevnily společné těžké zkoušky během druhé světové války. Spolu s královnou Camillou vyjádřil nejhlubší soustrast královně Sonje i celé norské královské rodině v tomto období bolestné ztráty.
Na znamení úcty k zesnulému panovníkovi byly britské vlajky na významných královských rezidencích spuštěny na půl žerdi. Toto gesto uctění památky proběhlo mimo jiné na Buckinghamském paláci, Clarence House, hradě Windsor a paláci Holyroodhouse v Edinburghu. Britský královský dvůr tímto krokem dal najevo, že sdílí zármutek celého Norska.
Příbuzenský vztah mezi oběma panovnickými rody sahá ke dceři britského krále Eduarda VII., princezně Maud z Walesu. Ta byla prapratetou krále Karla III. a po sňatku se stala norskou královnou a babičkou zesnulého krále Haralda V. Propojení obou rodin tak mělo nejen oficiální státnický rozměr, ale i blízký osobní charakter.
Norský královský dům oznámil smutnou zprávu v pátek v brzkých ranních hodinách. Král Harald V. odešel pokojně v národní nemocnici v Oslu po dlouhém období v čele státu. Na trůn nastoupil v roce 1991 po smrti svého otce krále Olava V. a až do svého skonu byl nejstarším vládnoucím monarchou v Evropě.
Na norský trůn po zesnulém panovníkovi ihned nastoupil jeho syn, který přijal jméno král Haakon VIII. Novou královnou se stala jeho manželka Mette-Marit a novou přímou následnicí trůnu je dvaadvacetiletá korunní princezna Ingrid Alexandra. Ta se díky dřívější změně nástupnických pravidel v budoucnu stane první vládnoucí královnou v moderních dějinách Norska.