Co jste o Vorlíčkovi nevěděli: "Ukradená" Popelka, hádky s Menzelem, schůzky s StB!

Známý kritik se evidentně nedrží hesla „o mrtvých jen dobře“. „Poslední věta k tomu cynickému zmetkovi, zesnulému režiséru Vorlíčkovi. Od oddaných všem režimům, siamských dvojčat Spáčilová-Míšková bych to v jejich novinách ani omylem nečekal, ale aspoň Marcel Kabát jediný připomněl v nekrologu, že to byl estébák. Tak jaké Arabely a Dívky na koštěti, proboha?“ rozčiloval se na sociálních sítích Jan Rejžek.

Pod příspěvkem pak jeden z diskutujících připomněl, že Vorlíček Menzelovi „vyfoukl“ Popelku! Právě v 70. letech, kdy se pohádka Tři oříšky pro Popelku chystala, totiž vznikla nevraživost mezi těmito dvěma českými režiséry!

Menzel a Vorlíček spolu nevycházeli dobře

Menzel, který v roce 1968 dostal Oscara za film Ostře sledované vlaky, se najednou ocitl na černé listině. A i když dostal první nabídku se scénářem k Popelce, tehdejší ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov Ludvík Toman nesouhlasil.

Scénář proto zadal v létě 1972 Václavu Vorlíčkovi, který byl považován za méně problematického. Menzel navíc prý nechtěl koprodukci s německou společností DEFA. Alespoň tak to v knize Tři oříšky pro Popelku : příběh legendárního filmu a jeho hrdinů prezentují její autoři Miroslav Graclík a Václav Nekvapil.

Sám Vorlíček ovšem ve své biografii, který vyšla v roce 2017, tvrdil, že to bylo poněkud jinak. Menzel se podle jeho slov vzdal Popelky dobrovolně kvůli tvůrčím rozporům se studiem.

Z kolegiality mu prý telefonoval a Menzel mu tehdy řekl, ať si Tři oříšky klidně natočí sám! Nepřátelství ale mezi oběma filmaři přetrvávalo, Menzel kdysi dokonce Vorlíčka označil za „druhořadého“ režiséra.

Vorlíček a StB

Díky tomu, že Vorlíček pracovně jezdil do západního Německa, se o něj začala zajímat StB. „Jednou mi zavolali, a že mám přijít na cizinecké oddělení policie na kontrolu pasu. Pas mi odnesli a pak začali vyzvídat. Nepřímo mě vyzývali, abych snad někoho udával. Zeptal jsem se na rovinu, co ode mě vlastně chtějí. Zda ze mě chtějí udělat Bretschneidera. Měl jsem tím na mysli postavu ze Švejka, ale ten člověk to vůbec nepochopil a začal si to jméno zapisovat. Když jsem mu vysvětlil, že to je literární postava udavače, namíchnul se," vyprávěl Vorlíček pro projekt Paměť národa.

„Pak vyklopil, že ho zajímá obecná situace v Německu, smýšlení lidí, vztahy mezi západním a východním Německem a tak podobně, a že by si mě občas pozvali k pohovoru. Ozvali se pak asi až po dvou, třech letech, tak jsem si s nimi dal schůzku v kavárně. Chtěli vědět, jaká je nálada v Německu. Šlo jen o obecné věci. Když se ptali na něco, co jsem jim říct nechtěl, tak jsem řekl, že nevím, a bylo hotovo,“ vysvětloval.

Témata: Václav Vorlíček Jiří Menzel pohádka Tři oříšky pro popelku Jan Rejžek (kritik)