Díky nevšednímu humoru, který Ladislav Smoljak rozdával nejen jako herec, režisér a scenárista, se jeho tvorba nesmazatelně zapsala do srdcí diváků i zlatého fondu české kinematografie. Řada výroků a úryvků z jeho filmů a divadelních her, které napsal se svým dlouholetým přítelem režisérem Zdeňkem Svěrákem pro Divadlo Járy Cimrmana, doslova zlidověla. Zemřel před 13 lety, 6. června 2010.
Smoljak se narodil 9. prosince 1931 v Praze. Od mládí chtěl být režisérem, ale na DAMU ho nepřijali. Vystudoval tedy matematiku a fyziku a několik let působil jako učitel. V 60. letech se coby redaktor Mladého světa podílel na vzniku ankety Zlatý slavík a v roce 1968 stál poprvé před kamerou ve filmu Zločin v šantánu.
Doslova kultovními se staly komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk, Vrchní, prchni! či Rozpuštěný a vypuštěný, na nichž se Smoljak autorsky spolupodílel se Svěrákem a z nichž některé režíroval.
V roce 1966 stál Smoljak se Svěrákem, Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným u zrodu divadla pojmenovaného podle fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana. Poslední divadelní hrou autorské dvojice Smoljak-Svěrák je České nebe, v níž Smoljak vystoupil v květnu 2010 naposledy na jevišti.
Témata: úmrtí Ladislav Smoljak