Trojnásobná zlatá slavice Petra Janů začala s nálepkou rockové zpěvačky, zpívala kantilény Karla Svobody, skladby Gershwina a objevuje se i v muzikálech. Do světa hudební slávy sice vstoupila pod jménem Petra Janů, ale narodila se jako Jana Petrů 19. listopadu 1952. I v sedmdesáti letech stále koncertuje a kromě životního jubilea slaví i 50 let na scéně.
Zpívání ji provázelo od dětství, po absolvování střední ekonomické školy ale pracovala nejprve jako účetní. Účastnila se různých pěveckých soutěží a v roce 1972 to dotáhla až ke druhé příčce na jihlavské Mladé písni. Všimli si jí v divadle Semafor a přijali ji do souboru, tam si změnila jméno na Petra Janů.
Semafor jí dal potřebné základy, výrazněji se ale prosadila až poté, co ho v roce 1977 opustila. Začala spolupracovat se skladatelem Otou Petřinou a textařem Zdeňkem Rytířem. S nimi natočila desky Motorest a Exploduj, které jí zajistily místo na rockové scéně.
Později se její doménou staly silné, klenuté melodie (Už nejsem volná, Moje malá premiéra, S láskou má svět naději). Po roce 1989 to ale vypadalo, že střední proud skončil a Petra Janů zmizela. Svůj nový repertoár si pak našla v muzikálech (Les Misérables, Hamlet, Krysař, Galileo, Tři mušketýři a další).
Za roli Královny ve Třech mušketýrech uváděných Divadlem Broadway byla nominována na cenu Thálie 2004. Během kariéry natočila dvě desítky alb. Své poslední studiové album s názvem Blázni vydala v roce 2017 a vrátila se na něm k rockové hudbě.
Témata: Petra Janů