Regina Rázlová: Herečka s podmanivým hlasem prožila krušné chvíle!
Sedmnáct let byla členkou pražského Národního divadla a její herectví hojně využíval také film. Regina Rázlová hrála většinou sebevědomé a exkluzivní ženy, často i na opačné straně zákona, a její podmanivý hlas zněl i v rozhlase a dabingu. Po roce 1989 se dala na podnikání a několik měsíců dokonce strávila ve vazbě kvůli kauze vytunelovaného Skloexportu, ve které padly osvobozující rozsudky a kvůli které byla herečka i odškodněna. K tomu se přidaly zdravotní problémy.
Rázlová ale v duchu hrdinek, která ztvárňovala v divadle i ve filmu, vše špatné dokázala překonat. Dnes je Rázlová, která 16. července oslaví pětasedmdesátiny, opět žádanou herečkou a celebritou.
Talentovaná a krásná psalo se o Regině Rázlové hned po prvním filmu, ve kterém se objevila. Po boku Pavla Landovského, Stelly Zázvorkové a Jorgy Kotrbové zazářila v roce 1969 v dnes již kultovní komedii Františka Filipa Utrpení mladého Boháčka. To už měla za sebou studium produkce na Střední průmyslové škole filmové Čimelicích a před sebou poslední rok studia na DAMU u profesora Miloše Nedbala. Na DAMU také později začala učit.
Následovaly další role a angažmá v kladenském divadle. Během studií ale již hostovala v hradeckém "Klicperáku". V roce 1972 se dostala do pražského divadla E. F. Buriana a od roku 1980 působila na první scéně, kde se naposledy objevila v roce 1995 při derniéře hry Falkenštejn.
Ve filmech ztvárnila dcera předsedy české vlády z roku 1969 a místopředsedy z let 1969 až 1986 Stanislava Rázla přibližně 15 větších rolí, účinkovala také v televizních inscenacích a filmech. Významné role dostala například v komedii Tatínek na neděli (1971), v úspěšné kriminálce Zatykač na královnu (1973), hrála i v řadě komedií jako například Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974), Parta hic (1976) nebo Ten svetr si nesvlíkej (1980). Objevila se i v několika seriálech.
Její konec v Národním divadle byl trpký. "Z politických důvodů mě vyhodili i z Národního divadla. Ani netajili, že to bylo kvůli tatínkovi," řekla kdysi. "Když se mnou na začátku devadesátých let přestalo vedení ND vážně počítat jako s herečkou, pochopila jsem, že se o své děti a o sebe musím postarat, řekla k době, kdy se z ní stávala podnikatelka. Než se dostala ke sklářství, obchodovala podle svých slov s lecčím. Ještě v roce 1996 se objevila v oscarovém Koljovi a dva roky později Rázlová skončila ve vazbě kvůli kauze společnosti Skloexport.
V souvislosti s krachem vývozní společnost Skloexport bylo v roce 2003 obžalováno šest lidí, mezi nimi Rázlová (její případ byl vyloučen k samostatnému projednání), člen dozorčí rady společnosti a její syn Lukáš Rázl a manažeři dalších firem. Obžaloba tvrdila, že Skloexport přišel v letech 1996 a 1997 o více než půl miliardy korun při transakcích s akciemi a při převodech majetkových podílů. V roce 2009 padly v kauze definitivní osvobozující rozsudky a spor skončil až u Evropského soudu, kde Rázlová za průtahy soudu na České republice vysoudila odškodné 145.000 korun. Podle médií její případ definitivně ukončila amnestie bývalého prezidenta Václava Klause.
Už tak těžké období Rázlové ztěžovaly zdravotní problémy, ať už psychické nebo roztroušená skleróza. Všechno ale překonala a dnes opět září. Se Simonou Postlerovou excelují například v Divadle Ungelt ve hře britské dramatičky Gail Louwové Miss Dietrich lituje, pod širou oblohou oslňuje s Divadlem Ungelt na hradčanském Novém Světě v představení Mezi úterým a pátkem. Ve filmu se nedávno objevila například v jedné epizodě úspěšného seriálu Případy 1. oddělení nebo v komedii Modelky s.r.o. a v několika seriálech.
Témata: Regina Rázlová
