Herec Bolek Polívka dnes na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary slavnostně uvedl film Zapomenuté světlo z roku 1996. Film byl uveden v rámci Pocty Bolku Polívkovi, který v sobotu převezme Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary určenou pro výrazné osobnosti české kinematografie.

Při dnešním uvedení filmu řekl, že si na letošním festivalu užívá slávy. "Dokonce pořadatelé nelenili a je tu několik VIP plakátů 'Very Importnat Polívka'," zažertoval. "Já jsem rád, že jsem se tehdy mohl natáčení účastnit a za to děkuji producentům. A za to, že se můžu účastnit dnešního promítání, když mi táhne na 73, zase děkuji Bohu," řekl Polívka.

Veronika Žilková, která ve filmu ztvárnila hlavní ženskou roli, vzpomínala na to, že v době natáčení církevní představitele vyděsilo, že roli dvou farářů mají hrát dva známí komici, Bolek Polívka a Jiří Lábus. Po zhlédnutí ale film naopak kněží doporučovali ke zhlédnutí.

Příběh vesnického faráře, který bojuje se státními úředníky i vyššími církevními představiteli za záchranu kostela, se odehrává na sklonku 80. let. Pro faráře Holého představuje víra v Boha neotřesitelnou hodnotu a navíc zápasí s pocitem vlastní zbytečnosti a bezmocnosti při setkání s chorobou milované Marjánky. Stejně bezmocný je i před socialistickým režimem, který arogantně likviduje hmotné i duchovní hodnoty.

Stejnojmennou prózu Jakuba Demla převedla Čechoameričanka Milena Jelinek do doby o půlstoletí pozdější, a ačkoliv sama éru normalizace v Čechách nezažila, její obraz tehdejšího všeprostupujícího úpadku je výstižný do nejmenšího detailu. Vladimír Michálek se filmem uvedl jako vyzrálý režisér s citem pro tlumenou výpověď, umocněnou sugestivním výkonem Polívky i ostatních herců a výmluvnými pohledy kamery.

Bolek Polívka vstoupil do povědomí diváků nejprve jako svébytná a neopakovatelná osobnost autorského divadla a spoluzakladatel legendární brněnské scény Husa na provázku. Jeho inscenace, které režíroval a hrál v nich hlavní role (Am a Ea, Pezza versus Čorba, Pépe, Trosečník, Poslední leč, Šašek a královna), se inspirovaly klauniádou, komedií dell'arte i filmovou groteskou, ale díky specifickému výrazu záměrně překračovaly hranice žánru.

Podobně výraznou stopu zanechává Bolek Polívka již desítky let v domácím filmu. První větší filmovou rolí byla postava Mageriho v muzikálu Balada pro banditu. Klíčovou úlohu v jeho filmové tvorbě pak hraje spolupráce s režisérkou Věrou Chytilovou, která započala filmem Kalamita (1981) a nakonec se rozrostla na pětici titulů, Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992), filmovou verzi Polívkova představení Šašek a královna (1987), Vyhnání z ráje (2001), kde opět spolupracoval i na scénáři, a Hezké chvilky bez záruky (2006).

Za roli faráře ve filmu Vladimíra Michálka Zapomenuté světlo (1996) získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a také ocenění v této kategorii na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Českým lvem za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli byl oceněn také za film Jana Hřebejka Musíme si pomáhat, který byl nominován na Oscara pro nejlepší zahraniční film. Dostal i dalších sedm nominací na výroční ceny ČFTA Český lev.

Témata:

Polívka, Boleslav | Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFF KV) | stars24.cz

Vstoupit do diskuse