Herečka Jana Šulcová, která se narodila 12. února 1947, patřila v 70. a 80. letech minulého století mezi nejpůvabnější tváře českého filmu a televize, desítky velkých rolí vytvořila i na prknech Městských divadel pražských (MDP). Před kamerou se objevila například v seriálech Byl jednou jeden dům a My všichni školou povinní, výraznou úlohu dostala i v komedii S tebou mě baví svět, ve které si zahrála i její vlastní pražská vila.
Po roce 1989 se ale potýkala se zdravotními i soukromými problémy a načas o ní nebylo moc slyšet, před šesti lety se ale připomněla výkonem ve filmu Kobry a užovky režiséra Jana Prušinovského.
Pražská rodačka absolvovala DAMU a už během studií nastoupila v roce 1969 do souboru MDP, ve stejné době mohli její půvabnou tvář zaznamenat také filmoví a televizní diváci, třeba v jednom z dílů krimiseriáu Hříšní lidé města pražského. Před kamerou i na divadle šla prakticky z role do role. "Pauzu jsem měla, jen když se narodily děti... Točila jsem hodně, ale nikdy ne tak, abych zanedbala děti," vzpomínala před několika lety bývalá manželka Oldřicha Víznera, s nímž má dvě dcery. Koncem 80. let ale přišla soukromá krize, ze které se jejich vztah už nevzpamatovat. Začátek 90. let pak Šulcové přinesl nejen rozvod, ale i konec dlouholetého angažmá.
"To byla moje malá smrt. Přišli lidé, kteří tam neměli co dělat. Ota Ornest přes dvacet let budoval soubor i repertoár a diváci přesně věděli, na co se chodí do ABC, do Komorního, do Komedie. Oni to všechno zničili," popsala trpce ještě po letech důvody svého odchodu z MDP. "Tehdy zaťukal na dveře ďábel, který se jmenuje alkohol," svěřila se také herečka, která své potíže s pitím i antidepresivy popsala v pořadu 13. komnata. Později ale trochu litovala své otevřenosti. "Je to už třicet let a já to mám pořád na talíři...," shrnula své pocity Šulcová, která si podle svých slov myslela, že otevřeným přiznáním potíží i následné cesty z nich může někomu pomoci.
Odchod z divadla i méně příležitostí před kamerou jí nasměroval k dabingu, který si ale poprvé vyzkoušela už v polovině 70. let. "Dělala jsem oscarové filmy, jako je třeba Cena za něžnost, pak Catherine Deneuveovou v Indočíně nebo Blanche (v podání Jessici Langeové) v Tramvaji do stanice touha. Půjčovala jsem si kazety a doma jsem si vždycky ty filmy pouštěla, abych si hrdinku okoukala zleva, zprava," vyprávěla Šulcová, jejíž hlas mohli televizní diváci slyšet například i v kriminálním seriálu o poručíku Columbovi nebo sérii o všetečné spisovatelce vyšetřující zločiny To je vražda, napsala.
Časem ale Šulcové přestal současný způsob výroby českého znění vyhovovat. "Náš dokonalý dabing je dávno minulost," postěžovala si jednou. V roce 2011 se začala znovu objevovat na divadle, a to díky rodinné agentuře, kterou daly dohromady její dcery. V té době se ale začaly ozývat zdravotní problémy, několikrát upadla a skončila i v nemocnici. Její potíže podle tisku souvisí s poruchou funkce štítné žlázy, dvojitým viděním a z toho pramenící horší orientací. Předloni si pak Šulcová postěžovala také na koronavirus, který jí na několik měsíců prakticky uvěznil v jejím domě a podobně jako další herce i připravil o práci.
Před kamerou se po roce 1989 objevovala jen málo, a to spíš v televizi. Výraznější příležitost jí poskytl režisér Ondřej Trojan v Občanském průkazu (2010), kde hrála ředitelku školy, velký comeback ale slavila o pět let později díky Prušinovskému. "Když jsem přijela na natáčení, polili mi vlasy snad půl litrem oleje, vůbec mě nenalíčili a nasvítili mě, abych vypadala co nejhůř," vyprávěla o roli, již dostala díky neúspěšnému castingu na seriál Čtvrtá hvězda. Tehdy totiž zaujala Jana Prušinovského, který svěřil Šulcové úlohu na alkoholu závislé matky hlavních hrdinů, která Šulcové nakonec vynesla nominaci na Českého lva.
Témata: Jana Šulcová