O tom, že by mohl natočit film o světoznámém atletovi a olympijském vítězi Emilu Zátopkovi, uvažoval režisér David Ondříček desítky let. Novinářům dnes na festivalu v Karlových Varech vyprávěl historku, kterou mu kdysi vyprávěl otec a která v něm zájem o legendárního bězce zažehla.
Významnou roli ve filmu stejně jako v atletově životě hraje jeho žena Dana. Protagonisté ústřední dvojice Václav Neužil a Martha Issová vyprávěli, jak se učili specifický dialekt Zátopkových, jak se připravovali na role sportovců i jak bylo třeba Danu Zátopkovou o myšlence filmu přesvědčovat. Do kin vstoupí film 26. srpna.
"Když mi bylo osm, devět, tak mi táta vyprávěl příběh o běžci, který potkal psa a šel si s ním zaběhat. Pes nejdřív kolem něj vesele běhal a pak odpadl. Druhý den toho psa potkal, ale ten někam utekl. Postupem času jsem zjistil, že je to příběh Emila Zátopka z knihy Oty Pavla Plná bedna šampaňského," řekl dnes Ondříček. Později se mu zalíbila i Zátopkova slavná věta "Když nemůžeš, tak přidej". "A pak jsem si několik desetiletí četl různé příběhy o Zátopkovi a dozvídal se, kdo to je," dodal.
"Proč jsem to natočil? Zaujal mě příběh člověka, který se narodil v malinkém baráčku v Kopřivnici s osmi sourozenci. Bez toho, aniž by měl nějaké zvláštní předpoklady, stal se nejlepším sportovcem světa," řekl Ondříček. "Myslím, že je to velmi důležitý příběh, zvlášť pro současnou dobu a české prostředí. Máme někdy tendenci vysmívat se tomu, čemu se říká americký sen, tomu, že když někdo něco opravdu chce, má šanci to dokázat. Přitom máme jeden z největších příkladů na světě o tom, že to opravdu existuje," vysvětlil své důvody, které ho k natočení filmu vedly.
Představitel Zátopka Václav Neužil líčil novinářům, jak mu bylo již několik let před první klapkou filmu jasné, že Zátopkovy výkony nemůže kamuflovat. "Bylo by trapné, kdybych to dělal napůl. V tom to byla pro mě velká výzva, že se musím pustit na cestu, kde jsem nikdy nebyl, nikdy jsem neběhal," uvedl. "Ale co může pro herce být víc, než se totálně změnit a poznat světy, které by nikdy nepoznal," dodal s tím, že kromě vyholené části hlavy se snažil Zátopkovu podobu vystihnout ještě žvýkačkami nalepenými za ušima, neboť běžci uši trochu odstávaly. Přestože měl prý vždycky spíše rád kolektivní sporty, u běhání, byť s menšími tréninkovými dávkami, zůstal.
Film se dotýká i vZátopkova eřejného působení, jeho potýkání se s komunistickým režimem, který se jeho úspěchy snažil využívat pro svou propagandu. "Zátopek byl složitá osobnost, která žila ve složité době. Snažil jsme se film natočit tak, abych Čechy neurazil, a v zahraničí aby tomu porozuměli," řekl dnes Ondříček. Zátopek se podle něj jako člověk z chudých poměrů pro komunismus jako mladý nadchl.
"Počátkem 50. let ale začal pochybovat a začal dělat určité činy, které lze nazvat hrdinskými," uvedl. Jeden z takových bylo nenastoupení do letadla na olympijské hry v Helsinkách v roce 1952, když komunisté zakázali odletěl běžci Stanislavu Jungwirthovi za protistátní činnost jeho otce. Takový krok byl v době politických procesů pro Zátopka riskantní. Naopak ale zase podepsal pod nátlakem funkcionářů rezoluci, která schvalovala trest smrti pro tehdejší politické vězně.
"Bylo pro něj typické, že udělal něco statečného, pak si to pokazil nějakým selháním," míní Ondříček. V roce 1968 veřejně vyzýval k ozbrojenému odporu proti okupantům. Tento a další kroky mu vynesly vyloučení z armády, zaměstnání našel jen jako pomocný dělník, bydlel v maringotce, odloučen od manželky. "Nezlomili ho v 50. letech, ale podařilo se jim to v době normalizace," řekl Ondříček.
Film vznikl v produkci Kryštofa Muchy a Davida Ondříčka ve společnosti Lucky Man Films. "Doufáme, že nás (Česká filmová a televizní) akademie vyšle na Oscary za Českou republiku," řekl dnes Mucha.
Témata: Zátopek (film) David Ondříček