Zrušený megakoncert i úmrtí v rodině? Lucie Bílá je s námi už 55. let! Vše, co jste o ní chtěli vědět!

Též producentka a spolumajitelka Divadla Lucie Bílé dnes provozuje i divadlo a hospodu v rodných Otvovicích, hostuje v karlínském divadle, vydala tři knihy. A vše dělá s nadšením a zápalem. V pětapadesáti, které oslaví ve středu 7. dubna, se jí začalo dařit i v partnerském životě.

V zrekonstruovaných prostorách bývalého divadla Ta Fantastika, kde sama začínala v roce 1993, otevřela Bílá vloni v září, v nelehkém roce koronavirové epidemie, Divadlo Lucie Bílé. Kromě toho už 13 let hraje Carmen a čtvrtým rokem muzikál Sestra v akci v Hudebním divadle Karlín. A příležitostně spolupracuje s kapelou Arakain, se kterou zpívala v začátcích. Vloni jí vyšla třetí kniha úvah, vzpomínek a vyprávění s Posílám to dál, kterou napsala s Jefimem Fištejnem.

"Nikdy jsem nebyla v lepší fázi života, než jsem teď. Mám všechno, co jsem si jako náctiletá přála. Navíc mám zkušenosti potřebné k tomu, abych si teď uměla užívat," svěřila se v lednu 2016. Poslední, osobně laděné, album s názvem Ta o mně vydala Bílá předloni na podzim. Leitmotivem většiny jeho textů je láska ve všech možných podobách a radost ze života, dvě písně jí napsal Marek Ztracený. Řadových alb natočila celkem patnáct, mimo jiné Lucie Bílá, Hvězdy jako hvězdy, Úplně nahá, Jampadampa a Láska je láska (Best Of). Ke čtyřicetinám si natočila CD a DVD s názvem Koncert, které prozradily její skryté kvality šansoniérky. Předposlední studiové album se stručným názvem Hana vydala v roce 2016.

Jmenuje se po ní, narodila se totiž jako Hana Zaňáková 7. dubna 1966 v Otvovicích. Na pódiu místního kulturního domu zpívala poprvé v osmi letech, později v tom pokračovala na tancovačkách. Tam ji objevil známý lovec talentů Petr Hannig. Ten v roce 1984 "vykoupil" od šicího stroje v pražské Triole osmnáctiletou šičku, aby ji přejmenoval na Lucii Bílou a svou písní Neposlušné tenisky odstartoval její hvězdný let. V 80. letech byla tvrdou rockerkou ve skupinách Rock-Automat, Helius, Vitacit a Arakain.

Do širšího diváckého hledáčku ji dostalo angažmá v muzikálu Bídníci a osudové setkání s hudebníkem Ondřejem Soukupem a textařkou Gabrielou Osvaldovou, kteří jí začali psát písně. Společně vytvořili veleúspěšné album Missariel, jež obsahuje i hit Láska je láska. Muzikálů má Bílá na kontě řadu - Misérables, Zahrada rajských potěšení, Dracula, Krysař, Johanka z Arku, Excalibur, Láska je láska, Elixír života, Němcová, Aida, The Addams Family, Carmen či Sestra v akci.

Odvrácenou stranu popularity Bílé ukázal dokumentární film Nebe peklo Lucie, který v roce 2017 pro Českou televizi natočila Tereza Kopáčová. Sledovala Bílou celý rok v jejím profesním i osobním životě, kdy musela unést smrt maminky, mediální nátlak i zrušení největšího koncertu své kariéry. A také naznačila, proč je tak těžké pro zpěvačku udržet si vztah.

Osudových mužů prošlo životem Bílé několik. Z mnohaletého vztahu s producentem Petrem Kratochvílem má syna Filipa. V roce 2002 se provdala za pozounistu Stanislava Penka, manželství vydrželo rok. Podruhé řekla ano v den svých čtyřicátin v italském Miláně zpěvákovi Václavu Noidovi Bártovi, byli svoji dva roky. Před čtyřmi lety našla zalíbení v mistrovi světa v benchpressu Radkovi Filipim, který byl původně jejím zaměstnancem. A jejich vztahu se daří.

"Život mě naučil vidět sklenici nikoliv poloprázdnou, ale poloplnou," tvrdí jedna z komerčně nejúspěšnějších tuzemských zpěvaček a příznivkyně Václava Klause, která v roce 1998 zpívala spolu s Karlem Gottem na koncertě na podporu ODS. Podpořila i současného prezidenta Miloše Zemana, jenž jí v říjnu 2014 udělil medaili Za zásluhy. Sama za svůj největší dosavadní úspěch pokládá dvě vystoupení na Pražském jaru 1998, což se jí podařilo to jako první popové zpěvačce v historii.

"Každé ráno znovu a znovu pokouším o ideální stravu, pohyb a řád a nikdy to se sebou nevzdám," tvrdí energická umělkyně, jež se také několikrát objevila na bílém plátně, například ve filmech Čas dluhů, Princezna ze mlejna a Král Ubu. V televizi měla donedávna samostatný pořad s názvem Lucie na Bílo, který i sama moderovala. A k největším kulatinám v roce 2016 si vyrazila vlastní portrét do zlaté mince. "Jsem i na známce, jsem jako vosková figurína, ale to, že budu mít svoji vlastní medaili, mě nikdy nenapadlo." Medaile s jejím portrétem je další ze série Slavíci ve zlatě, kterou Česká mincovna vydává jako poctu českým pěveckým legendám.

"Jedinou povinností člověka v životě je být šťastný," tvrdí Bílá, držitelka Ceny Thálie za titulní roli v muzikálu Johanka z Arku, které Hospodářská komora ČR udělila Řád Vavřínu – vyznamenání za přínos v oblasti kultury. A na otázku, co by chtěla, aby tu po ní zůstalo, odpověděla: "Lidi si nepamatují, co jste pro ně udělali či co jste řekli. Pamatují si akorát to, jak se s vámi cítili. Přála bych si, aby tu alespoň chvíli zůstal dobrý pocit."

Témata: Lucie Bílá