Uznávaný umělec a symbol protibolševického postoje. Kdo je Vladimír Mišík?

V počátcích své kariéry Mišík prošel řadou ansámblů. Prvním z nich byla skupina Uragán, kterou založil ještě coby truhlářský učeň se svými spolužáky. Poté přešel do bigbeatové kapely Komety, kde se seznámil s kytaristou Radimem Hladíkem. Spolu odešli do skupiny Fontána, později přejmenované na Matadors. S Hladíkem pak spolupracoval i v proslulém Blue Effectu, s nímž natočil své první elpíčko s názvem Meditace.

Později dostal Mišík možnost zpívat se skupinou Flamengo, s níž natočil v roce 1972 průlomové album Kuře v hodinkách. Deska se zhudebněnými texty Josefa Kainara zaznamenala mimořádně příznivý ohlas nejen u publika, ale i mezi hudebními kritiky. "Kuře" dodnes patří k nejvýznamnějším albům v historii československého rocku.

Po krátkém působení v kapele Luboše Andršta Energit se Mišík v polovině 70. let rozhodl postavit na vlastní nohy a založil kapelu Etc..., která jej, byť ne v původní sestavě, doprovázela téměř celou další kariéru. První deska s lapidárním názvem "Vladimír Mišík Etc..." vyšla v roce 1976 a odstartovala sérii čtyř alb označených pouze jménem interpreta a číslem. Právě z nich pocházejí nejslavnější Mišíkovy skladby - Variace na renesanční téma, Stříhali dohola malého chlapečka nebo Proč ta růže uvadá. Mišík zopakoval úspěšný postup z alba Kuře v hodinkách a jako texty pro řadu skladeb využil básně Františka Gellnera, Josefa Kainara či Václava Hraběte. Etc... ale měla štěstí i na další originální textaře, zejména Vladimíra Mertu a Jiřího Dědečka. V roce 1990 zahráli jako předskupina The Rolling Stones na pražském Strahově.

Na počátku 80. let se ale nad skupinou začala stahovat mračna. V roce 1980 bylo připraveno album, které mělo původně nést jméno jedné ze skladeb - Královský večer. Text písničky však neprošel cenzurou kvůli údajnému odkazu na Jana Palacha, a tak deska vyšla pod názvem "Vladimír Mišík Etc... 2". Peripetie s albem však byly pouze předehrou k mnohem výraznějšímu zásahu normalizačních orgánů, které v roce 1982 vystavily Mišíkovi zákaz vystupování. Příčinou bylo promítání neschváleného studentského filmu během koncertu v pražské Lucerně. Vynucená pauza trvala tři roky, během nichž se skupina fakticky rozpadla. V obměněné sestavě se však kapela v polovině osmdesátých let opět sešla, a do roku 1989 vydala dvě alba.

S nahráváním Mišík neskončil ani v hektických 90. letech, kdy mimo jiné dva roky působil jako poslanec České národní rady. Hned v roce 1990 vyšla deska s názvem 20 deka duše, kterou s několikaletými odstupy následovala další původní alba. V roce 2010 vyšlo album Ztracený podzim, pojmenované podle zhudebněné básně Emila Boka. Již před lety Mišík začal trpět zdravotními problémy, hudebník chodící o holi trpěl neuropatií a na koncertech už nevydržel stát.

Mišík se dočkal řady uznání. Například v roce 1994 byl zapsán do síně slávy české Akademie populární hudby a o deset let později byl mezi prvními členy Beatové síně slávy Radia Beat. Astronomové z hvězdárny na Kleti po něm pojmenovali planetku objevenou v roce 1995. V roce 2013 odmítl přijmout od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání s odůvodněním, že nesouhlasí s některými jeho rozhodnutími.

Za minulého režimu byl do jisté míry symbolem odporu proti komunistům. Patřil také k menšině známých umělců, kteří v lednu 1977 nepodepsali tzv. Antichartu. "Poslouchat Vladimíra Mišíka bylo vyjádřením postoje proti komunistům. Ačkoliv nezpíval protestsongy a nebyl ani underground, lidé z něj udělali symbol protibolševického postoje," řekla režisérka Jitka Němcová, která k Mišíkovým sedmdesátinám natočila v roce 2017 dokument s názvem Nechte zpívat Mišíka. Tak zněly nápisy, které se začaly v Holešovicích objevovat na zdech po zákazu vystupování. Film obsahuje řadu dokumentárních záběrů i hraných scén. Režisérka mimo jiné rozkryla tajemství Mišíkova otce, kterým byl důstojník americké armády John Gaughan. Mišík otce nikdy nepoznal, protože krátce po seznámení s matkou opustil Evropu. Mišík posléze uvěřil falešné zprávě, že Gaughan zahynul během válečného konfliktu v Koreji. Ukázalo se však, že zemřel až v roce 2007. O Mišíkovi, který díky němu získal v USA šest bratrů a tři sestry, celý život nevěděl.

V roce 2019 natočil s muzikanty o generaci mladšími album Jednou tě potkám. Za ni Mišík proměnil všech šest nominací na Cenu České hudební akademie Anděl a bylo to poprvé, co Mišík od debutového alba nahrával desku bez domovské kapely Etc... Na albu se objevilo 14 písní, které byly často životní zpovědí Mišíka.

Úspěšným hudebníkem i hercem je Mišíkův syn Adam. Vedle bratra Martina, grafika a bývalého člena Tata Bojs, má Adam Mišík sestru Barboru, která se věnuje divadlu.

Témata: Vladimír Mišík