Jak na Schelingera vzpomíná jeho dcera?
Dcera z prvního manželství Jiřího Schelingera Andrea považuje jeho desku Hrrr na ně... z roku 1977, kterou natočil se skupinou Františka Ringo Čecha, za jedno z nejzdařilejších alb tehdejší československé rockové scény. Ovlivnilo podle ní celou řadu mladších muzikantů a zpěváků. Reedice nahrávky je jednou ze zásadních připomínek letošních výročí populárního zpěváka.
"Těší mě, že v roce, kdy si připomínáme tátovo dvojvýročí, vychází právě Hrrr na ně..., které vnímám jako jednu z nejvíc vypovídajících desek o tátovi," řekla v rozhovoru s ČTK Schelingerová.
Majitel nezaměnitelného chraplavého hlasu Jiří Schelinger by 6. března oslavil 70. narozeniny a 13. dubna uplyne 40 let ode dne, kdy se zabil za ne zcela jasných okolností skokem z bratislavského mostu do Dunaje. Jeho dceři v té době bylo deset let. O smrti otce se dozvěděla od spolužáka ve škole, posledního rozloučení na pražských Olšanech se nezúčastnila. "Maminka usoudila, že nebudu na pohřeb chtít, ale já bych bývala celkem šla," podotkla.
Schelingerová je jediným oficiálním dítětem zpěváka, který v 70. letech patřil k nejoblíbenějším interpretům populární hudby. "Jestli je někde nějaký potomek, to nevím, ale jediná já mám jeho jméno," konstatovala. "Jsem hrdá na to, že byl zpěvák, že něco uměl, ale pro mě to byl především táta. On byl takový jemný, uklidňující, prostě vyrovnaný, nesmělý, hodný... řekla bych až moc," dodala.
Jako hudebníka začala otce více vnímat až v 18 letech. "Bylo to až po roce 1989, kdy vydali desku Holubí dům, do té doby po jeho smrti nic o něm nevycházelo," sdělila.
V dětství se s otcem Schelingerová vídala zejména o svátcích, prázdninách a o víkendech. Hudební geny ji prý nepředal, nebo je v ní nikdo nerozvíjel. "Mám po něm jenom chraplavý hlas. Vlastně jsem chvilku hrála na kytaru. Děda Josef Schelinger mě někdy v pubertě chtěl naučit hrát na kytaru. Jenže to nebyly písničky od táboráku, ale klasická kytara. Chodila jsem k dědečkovi na hodiny a on mi vždycky říkal: Dítě, zmiz mi z očí. Ty to zase neumíš, zvýšila jsi mi cukr!, takže to vzdal," uvedla.
Schelinger se utopil v Dunaji před 40 lety. Osudného dne 13. dubna 1981 natáčel v bratislavské televizi filmový hit Což takhle dát si špenát. Podle slov své druhé ženy Jitky poté popíjel "s typickou muzikantskou liduškou a pověstným dunajským skokanem". A ten prý zpěváka nakonec vyzval, aby si šli společně skočit z mostu. Schelinger ale nevyplaval. Jeho tělo se našlo až po měsíci u osady Bodíky. Nebylo ale nikdy identifikováno, což poskytlo živnou půdu řadě konspiračních teorií. Spekulovalo se i o tom, že se do Dunaje nedostal dobrovolně a komunistický režim si tímto způsobem vyřídil účty s populární osobností, která se začala vzdalovat ideálu socialistické hudební hvězdy. "Jsem fatalistka, asi to tak mělo být. Stalo se to už dávno, hodně se o tom namluvilo, ale tátovi to život nevrátí," podotkla dcera.
Schelingerová se skupinou příznivců jejího otce připravila při příležitosti dvou jeho letošních výročí vzpomínkové akce v on-line prostoru. Nabízet je bude po celý rok. Dění okolo výročního roku a oslav Jiřího Schelingera mohou fanoušci sledovat ve speciální facebookové skupině symbolicky pojmenované Jiří Schelinger 70', do které se dokonce mohou i živě zapojit a stát se tvůrci obsahu. Skupina aktuálně čítá přes 2000 členů a nabízí mnoho raritních materiálů od fotek přes písně a videa až po streamy.
Témata: Jiří Schelinger
