Během sametové revoluce, kterou spustily události 17. listopadu 1989, sehráli svou roli i umělci. Mnozí z nich pak po prvních svobodných volbách od pádu režimu v červnu 1990 usedli ve Federálním shromáždění. Kdo se dal na politiku?
Jana Hlaváčová
Jana Hlaváčová v roce 1988 obdržela titul národní umělkyně, přesto se v roce následujícím postavila na druhou stranu barikády. Po volbách zasedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Západočeský kraj, ale už v červenci si řekla, že politika není pro ní. Na mandát rezignovala.
Rudolf Hrušínský
Podle syna o kariéru v politice nestál a místo na kandidátce přijal s tím, že bude na zadních pozicích. Jenže preferenční hlasy ho vynesly rovněž do Sněmovny lidu. Vzhledem k vyjádřené důvěře se legendární herec rozhodl vytrvat a ve Federálním shromáždění strávil celé období až do voleb v roce 1992.
Jan Kačer
Podobně jako Hrušínský herec a režisér Jan Kačervydržel ve Sněmovně lidu celé volební období, během kterého po rozpadu Občanského fóra přešel do klubu Občanského hnutí. Později se dvakrát neúspěšně ucházel o křeslo v Senátu, a to v letech 1996 a 2004.
Michael Kocáb
Slavný hudebník se do Federálního shromáždění dostal již v rámci tzv. kooptací o několik měsíců dříve. V roce 1990 mandát obhájil, když získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů. Později byl poradcem prezidenta Václava Havla či ministrem a následně zmocněncem vlády pro lidská práva.
Marta Kubišová
Známá zpěvačka měla podobné politické angažmá jako výše zmíněná Jana Hlaváčová. Kandidovala v Západočeském kraji, ovšem do Sněmovny národů, a mandát získala. Rezignovala na něj však již v červnu 1990.
Témata: 17. listopad 1989 sametová revoluce Jana Hlaváčová Rudolf Hrušínský Jan Kačer Michael Kocáb Marta Kubišová