Vystudovaný učitel Miloslav Šimek, narozený 7. března 1940, patřil 40 let mezi největší hvězdy české humoristické scény. Byl veřejně aktivní až téměř do své smrti v únoru 2004.
Herec, moderátor a spisovatel vystupoval v 60. letech s Jiřím Grossmannem, po jeho smrti spolupracoval s Luďkem Sobotou, Petrem Nárožným a Jiřím Krampolem. Od 90. let na televizní obrazovce nemilosrdně tepal politickou scénu.
Jeho humor dodnes připomínají četné reprízy zábavných pořadů, ve kterých po boku Zuzany Bubílkové "nenechal nit suchou" na jediném českém politikovi, jakož i neustále vydávané povídkové knihy dvojice Šimek a Grossmann nebo úspěšné zvukové záznamy jejich představení.
Zhruba desetiletou spolupráci s Jiřím Grossmanem považuje řada lidí za nejlepší část Šimkovy kariéry. Potkali se na počátku 60. let v Divadelním klubu Olympik, který sídlil v místě dnešní Ypsilonky ve Spálené ulici v Praze. Hudebně nadaný Grossman a vystudovaný pedagog Šimek (který ale před katedrou strávil jen dva roky), si brzy padli do oka.
V roce 1967 se dvojice, vyznávající recesi, parodii a někdy až černý humor, dočkala pozvání do Semaforu. Uvedli se parodií na školní akademie nazvanou Besídka zvláštní školy. Po ní napsali několik dalších Besídek, čtyři Návštěvní dny, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků.
Po srpnu 1968 v "besídkách" dospěli až do polohy drsné politické satiry. S ní skončili na podzim 1970, když pak přešli z přímočarých ataků na narážky, dvojsmysly a také na zcela apolitický humor. Tomu se Šimek věnoval i poté, co jeho partner Jiří Grossmann v prosinci 1971 zemřel.
Témata: Miloslav Šimek
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?