Tornádo Lou dohrála! Zemřela herečka Květa Fialová

Fialová má za sebou bohatou uměleckou dráhu na divadelních jevištích i před filmovou a televizní kamerou. V posledních letech bojovala s následky srdeční mrtvice i s Alzheimerovou chorobou.

Do povědomí diváků se vepsala nespočtem nezapomenutelných rolí, jako například ve filmech Limonádový Joe, Fantom Morrisvillu, Adéla ještě nevečeřela, Partie krásného dragouna, S tebou mě baví svět, Ženu ani květinou neuhodíš, Báječná léta pod psa, Účastníci zájezdu či v seriálu Hříšní lidé města pražského.

Do Prahy ji pozval sám Jan Werich a divadlu ABC zůstala věrná i po jeho připojení k Městským divadlům. Příchodem do Prahy se jí však otevřely dveře do světa filmu. 

Začínala například ve filmech Smrt si říká Engelchen nebo Ostře sledované vlaky. V šedesátých letech hrála především silné ženské role a tzv. femme fatale. 

Životní rolí se pro ní stala postava Tornádo Lou z komedie Limonádový Joe, kde jí hlas zapůjčila zpěvačka Yvetta Simonová, která jí zapůjčila hlas i v některých divadelních rolích.Podobně silné role hrála i v detektivkách jako Partie krásného dragouna nebo v parodii Fantom Morrisvillu. Dobře si ji pamatujeme také ze seriálu Hříšní lidé města pražského.

Publikum obdivovalo její šarm především v rolích komediálního a konverzačního charakteru. Průběžně hrála též ve společnosti Václava Hanzlíčka a hostovala na různých scénách. Ve filmu se Fialová poprvé objevila už ve 40. letech.

"Život si představuji jako vlnu na moři, na kterou si lehnu a jen tak se nechávám unášet," tvrdila Fialová, která byla proslulá pozitivním přístupem k životu a držela se hesla: ať jsou všichni lidé šťastni! Někoho svými, někdy hodně svéráznými, názory překvapovala, ale mnohým dodávala energii. Smrti se nebála a vrásky a šediny si pochvalovala.

"Na kosmetiku nechodím...o plastice bych přemýšlela, jen kdybych měla na obličeji nějakou hrůzu a děsila bych lidi," napsala Fialová v autobiografické knize s podtitulem "..čím hůře, tím lépe.." Ač křtěná evangelička, měla tato milovnice zvířat, rostlin, cestování i čarodějnic svou víru, ovlivněnou buddhismem, který vyznávala její maminka.

K velkým láskám Fialové patřilo cestování, hlavně země orientální. Z cest si vozila nejrůznější amulety, které pak nosila ve větším množství při sobě. Také její byt byl plný talismanů, knih, obrazů a čarodějnic, které sbírala od dětství a na nichž obdivovala jejich svobodu. "Je strašné, když ženská řekne, já se celý život obětovala... Proto se mi líbí čarodějnice, ta svoboda - sednout na koště a letět jako orel," říkala.

Fialová se narodila 1. září 1929 na Slovensku v obci Veĺké Dravce. Umělecké vlohy i pozitivní přístup k životu zdědila po mamince, která vystudovala uměleckou školu a která již během studií musela podstoupit amputaci nohy. Tatínek byl ruský legionář a jako voják se choval i doma. Vztah Fialové k mužům ale nejvíce poznamenala událost z konce války, kdy ji s revolverem u hlavy znásilnili Rusové. V šestnácti letech odešla do Českého Těšína za svým snem - divadlem.

V září 1946 začala studovat brněnskou konzervatoř (pozdější JAMU), po jejímž absolvování v roce 1950 odešla do Opavy a pak do Českých Budějovic. Tam se v jedenadvaceti letech provdala za dramaturga Jiřího Joska, od něhož ale záhy odešla. Když je úřady odmítly rozvést, raději se nastěhovala do staré márnice. "Za čas jsem opět zašla k soudu a když jsem sdělila, kde bydlím, rozvedli nás nato šup," vzpomněla Fialová.

S Hášou, s nímž měla dceru Zuzanu, prožila Fialová 50 let šťastného manželství (Háša zemřel v roce 2009). Vzájemně se totiž "nerušili", jak říkala Fialová, a "nedělali si z lásky pouta", jak doporučoval její celoživotní guru, libanonský spisovatel Chalíl Džibrán. Nicméně vztah Fialové k mužům byl vždy svérázný - "jde o jiný živočišný druh, nebo spíše poddruh", zároveň ale tvrdila: "Muži mohou být jako jednotlivci úžasní, ale jak se jich sejde pět pohromadě, je to katastrofa."

Témata: Květa Fialová úmrtí