Roky k sobě měli Karel Gott a Karel Kryl daleko. První jmenovaný se rozhodl pokračovat v kariéře v Československu, druhý odešel do emigrace. V revolučních dnech roku 1989 pak společně zazpívali hymnu. Jak se to celé seběhlo?
Někteří lidé označují společný zpěv Karlů Gotta (†80) a Kryla za klíčový moment sametové revoluce. Příběh vystoupení na balkonu Melantrichu se prý dnes vypráví špatně. Když započala revoluce, Mistr byl v Německu a vrátil se až 3. prosince večer. Jeho bodyguard Tomáš Smola měl tehdy spásný nápad.
Druhý den ráno si spolu promluvili. „A já mu tehdy říkám: Na tom Václaváku se denně schází statisíce lidí, hymnu už zpívala Kubišová, Zagorová a jiní a teď, protože už jsi doma, bys tam měl jít dneska večer zpívat ty. Řekl mi, že by to samozřejmě rád udělal, nemá prý ale pocit, že to Občanské fórum bude chtít zrovna od něho,“ prozradil osobní strážce webu ahaonline.cz.
Smola se s Gottovým souhlasem vydal do Laterny magiky, kde se OF scházelo. Čekal prý asi 20 minut, než ho přijal mj. Michael Kocáb. Právě on měl prý říct, že to není špatný nápad. Gott podle něj mohl přesvědčit ty, kteří dosud o revoluci váhali. „Domluvili jsme se tedy, že do Laterny magiky přijedeme s Karlem ve čtyři hodiny odpoledne,“ vzpomíná bodyguard.
Až na místě se prý Mistr dozvěděl, že bude zpívat s písničkářem Krylem. Problém s tím ale neměl. „Pozdravili se přátelsky, podali si ruku jako staří známí a bez jakéhokoliv přemlouvání se bleskově na zpěvu hymny domluvili a během několika minut ji také zazpívali,“ vylíčili serveru Smola.
Témata: Karel Gott Karel Kryl