Klus a Nohavica se pohádali! Lítala OSTRÁ SLOVA!

Tomáš Klus se opakovaně vyjadřuje k politice. Kritizuje například českého premiéra Andreje Babiše či prezidenta Miloše Zemana. Teď to od něj schytal i Jarek Nohavica za to, že osobně přijal vyznamenání od Vladimira Putina.

Podle něj je tohle citlivé téma, o kterém ale nemůže mlčet. „Nikdy jsem se netajil svým obdivem k bardovi Jaromíru Nohavicovi, navždy ve mně bude jako mistr řemesla, veršotepec velikán. Co se ale začaly rojit jeho mimopoetické názory na svět, těžkl mi poslech jeho díla do té míry, že jsem s ním nakonec úplně seknul,“ vysvětluje Klus na sociálních sítích.

Bohužel se mu prý ale těžko odlišuje umělecká a osobnostní rovina. „K jeho spolupráci s STB jsem byl shovívavý, říkal jsem si, chlapče, v té době jsi nežil, nesuď, sám nevíš, jak by ses zachoval. Pak přišla jeho fotka s obchodníkem s chimérami Tomiem Okamurou. I to jsem byl schopen pochopit, jako podlehnutí antiuprchlickému boomu,“ popisuje mladý písničkář.

Nohavicův postoj k ocenění od ruské hlavy státu jej ale zklamal. „Co jsem však už sežvýknout nedokázal bylo jeho přijetí vyznamenání od cara Vladimíra, kterým vzal v mých očích Bard do ruky mávátko a legitimizoval hrůzy kleptokratického systému v té době čerstvě vojensky operujícího na cizím státním území. Od člověka, který byl do té doby v mých očích, i přes drobná klopýtnutí, ikonou a bojovníkem za svobodu projevu, neboť to vnímám jako jednu z rolí písničkářů ve společnosti, bych čekal spíše protest a poukázání na fakt, že imperátorské sklony Vladimíra Putina, toužebně označovaného jako vtělení Spasitele Rusi, jsou v rozporu se základními lidskými právy, s etikou, s budoucností míru,“ varuje Tomáš Klus.

„Protože však kulturu a umění vnímám jako pochodeň svobody myšlení, lidi participující na onom opojném světle veřejného povědomí a bohémství, vnímám v tomto ohledu trochu kritičtěji. Jejich vstup do veřejného prostoru je dobrovolný a nese s sebou, mimo lesk, též zodpovědnost. Proto se ptám, jako se ptá Solženicyn v Souostroví gulag, když nevinné spoluobčany zatýká bez udání důvodu tajná policie přímo na ulici - Proč nikdo nekřičel? Neřku-li pak, je-li viděn a slyšen? Proč o tom nemluvil? Proč o tý; cituji, “děvce, co s ní seděl, ale nešel na pokoj”, nepsal písničky? To opravdu represe hmoty budí větší strach, než represe ducha? A nač teď ty okolky? Vykrucování? Trucovité mlčení? Úctyhodný a daleko chlapštější postoj jsem nedávno zaznamenal u paní Evy Pilarové, která se za podpis Anticharty omluvila, přiznala slabost, které lituje. Memento zůstává, ale hořká pachuť mizí s odpuštěním, neboť lidé chybují,“ pokračuje Klus.

Páteř národa podle jeho slov narovná jen upřímná sebereflexe. „Minulost nelze vymazat, ale vyrovnat se s ní je potřeba. Lze to však jedině s upřímností a otevřeně. Zvláště pak v pozicích lidí, kteří jsou mnohými vnímáni jako vzor. Přijetím zodpovědnosti za svá rozhodnutí, a to i za ta chybná, nám dá možnost vytvořit budoucnost bez bílých míst a propastí z nichž se dodnes stěží vyhrabáváme. Vnímám to jako nebezpečný precedent, ono postupné přijímání skutečnosti, že to tenkrát dělal kdekdo, čemuž korunu, jakousi nepsanou amnestii svědomí, nasazuje sám premiér naší země, který nejen že sám s děvkou pletky měl, se ještě veřejně miliskuje s přeživším pasákem. Nechci pořádat hon na viníky, nepožaduji tresty a opovržení, jen bdělost před strašákem servility a ochoty pro vlastní klid o něj připravit druhé. Chci cítit, že jsme ochotni a schopni se poučit. Jinak totiž nikdy nebudeme spolu, ale vždy jeden druhému na úkor,“ tvrdí zpěvák.

Podle něj ale nejde o osobní útok na kolegu. „Užívám zde příkladu pana Nohavici jako symbolu, jako princip, kterým postupně přistupujeme na absorbování drobných slabostí, které mohou mít za následek mohutný útlak. Patrně bych si mohl s mistrem, byl-li bych přijat, vyříkat vše u kafíčka, ale k čemu by to bylo? Je to problém linoucí se společností napříč a rád bych jím otevřel diskuzi o tom, zda jsme skutečně třicet let po pádu Železné opony, nezanechali některé její zlomky reznout v hloubce kolektivního vědomí,“ dodává Tomáš Klus.

Jeho slova se dostala až k samotnému Nohavicovi, který na Klusovo vyjádření zareagoval stručně pro Týden. „„Jsem na šnůře. Teď zrovna 3 000 nadšených lidí v Přibyslavi, a co si píše Klus, mi je fakt celkem jedno. On teď hodně filozofuje, a nemá na to,“ vzkázal Klusovi Nohavica.

Témata: Tomáš Klus Jaromír Nohavica