Jiří Kodet, aristokrat českého herectví by oslavil osmdesátiny
Ze starého divadelnického rodu Steimarů a výtvarnického rodu Kodetů pocházel herec Jiří Kodet, narozený 6. prosince 1937, kterému říkali český Paul Newman.
Tento elegán sršící bonmoty, individualista a cholerik disponoval obrovským osobním šarmem, který propůjčoval i svým rolím. Za bývalého režimu exceloval v rolích všelijakých floutků a záporáků, po změně režimu se nejvíce proslavil ve filmu Pelíšky, kde si zahrál tak trochu sám sebe.
Herecky začínal Kodet v divadlech v Pardubicích a v Ostravě, v polovině šedesátých let přešel s režisérem Janem Kačerem do Činoherního klubu, kde vynikl v roli Chlestakova v Gogolově Revizorovi či v titulní roli Čechovova Strýčka Váni. V roce 1991 jej pozvali do Národního divadla, k jeho tamním mistrovským rolím patřil třeba Antonio v Shakespearově hře Mnoho povyku pro nic.
Vzhled a způsoby aristokrata jakož i kádrový škraloup předurčily Kodeta za minulého režimu převážně do rolí floutků a sukničkářů (Hra o jablko, Jak svět přichází o básníky). Podobné postavy jej čekaly i v televizních seriálech (Arabela, Nemocnice na kraji města). Jednou z mála jeho tehdejších kladných rolí byl kapitán Exner ve filmové detektivce Smrt talentovaného ševce (1982).
Po změně režimu dostal velkou příležitost v černé komedii Petra Zelenky Knoflíkáři z roku 1997, která mu vynesla Českého lva. A druhého inkasoval za hlavní roli ve zmíněném snímku Jana Hřebejka Pelíšky z roku 1999. Jeho postava cholerického odbojáře a masarykovce Krause je skutečným hereckým koncertem. V posledním filmu Sentiment o režiséru Františku Vláčilovi z roku 2003 ztvárnil Kodet titulní roli. Aristokrat českého filmu i divadla zemřel 25. června 2005 v Praze.
Témata: Jiří Kodet
Banán přilepený lepící páskou se prodal. Za částku, které se jen těžko věří
Eva Pavlová se stala terčem nespokojených občanů. Jak to nesla?
