Česká pošta: Jaké změny v ní Knap zavedl?

Státní Česká pošta v posledních letech hospodaří se ztrátou. Za loňský rok podnik počítá se ztrátou kolem 800 až 900 milionů korun, což je zhruba o půl miliardy korun nižší propad než v roce 2020, kdy hospodaření pošty skončilo ztrátou 1,356 miliardy Kč po zdanění. Důvodem ztrát je podle vedení firmy neuhrazená úhrada státu za objednávané základní služby. Stát v současnosti podniku dluží šest miliard Kč. Většinu dlužné částky již však pošta podle informací ČTK vyčerpala v podobě úvěrů. Na hospodaření pošty měly značný vliv dopady epidemie koronaviru.

Česká pošta letos v lednu oznámila, že zruší od května 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Podle vedení pošty jde o další krok k optimalizaci nákladů. Česká pošta zaměstnává celkem 27.000 lidí. "Pošťáků, tedy modrých límečků, se propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme," uvedl Knap.

Loni v září se část zaměstnanců zapojila do třídenní stávky za zlepšení pracovních podmínek, kterou vyhlásily dvě menší odborové organizace. Do stávky se podle jejich údajů zapojilo 9132 pošťáků, tedy třetina všech zaměstnanců. Stávka měla formu zpomalování práce striktním dodržováním pravidel bezpečnosti práce.

Loni v červnu Knap řekl serveru Seznam Zprávy, že Česká pošta chce prodat většinu svého sídla v centru Prahy a postavit novou centrálu v pražských Vysočanech.

Některé své pobočky pošta převádí na partnery. Pošta Partner je plnohodnotnou alternativou pošty, rozdíl spočívá v tom, že ji provozuje třetí osoba (obecní úřady či místní obchodníci). Z více než 3200 pošt mělo být původně převedeno 2500 poboček. V roce 2018 ČP svůj záměr přehodnotila, když zjistila, že úspora nákladů pro poštu je o čtvrtinu nižší. Podle následné strategie ČP plánuje do roku 2025 převést na pošty Partner až 1507 poboček.

Loni v květnu oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), že z ČP by se měla do tří let oddělit pobočková síť do nového státního podniku. Pošta by měla dál nabízet zejména komerční služby, jako je doručování zásilek nebo logistika.

Stát poště hradí náklady na poskytované základní služby až do 1,5 miliardy korun. Hranice 1,5 miliardy pro kompenzace platí od novely poštovního zákona, účinné od srpna 2019, do té doby mohla ČP požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby do půl miliardy korun. Zvýšení horního limitu navrhl tehdejší ministr vnitra Hamáček, protože nižší limit podle něj neumožňoval plnou náhradu nákladů. Jejich výše byla pro roky 2018 až 2022 odhadována až na tři miliardy korun ročně.

Pod Knapovým vedením se ČP snažila rozšířit služby. Pošta nabízí finanční služby Poštovní spořitelny, prodej obalového zboží či služby CzechPoint, loni například začala zavádět společné přepážky s energetickou společností ČEZ, na kterých lidé mohou uzavřít smlouvu o dodávkách elektřiny a plynu, změnit ji nebo přepsat odběrné místo. Poštovní spořitelna, která je marketinkovou značkou banky ČSOB, se letos v létě přejmenuje na ČSOB Poštovní spořitelnu a začne používat modré ČSOB logo. Klienti Poštovní spořitelny budou mít snadnější přístup ke službám, které skupina ČSOB nabízí.

Témata: Česká pošta Roman Knap (Česká pošta)