V době, kdy je pozornost soustředěna na vzhled, se objevují nové poruchy spojené s představou o vlastní osobě, které je třeba brát kvůli jejich dopadu na zdraví vážně. Někdo tráví hodiny v koupelně, někdo pravidelně drží diety. Jsou i lidé, kteří se neustále fotografují a systematicky na sebe upozorňují, ale i lidé, kteří se neodváží oslovit neznámou osobu nebo promluvit na veřejnosti, píše francouzský deník Le Figaro.
Zdá se vám, že tyto případy spolu nesouvisejí? Nicméně tito muži a tyto ženy mají jeden bod společný: problematický vztah ke svému tělu a problematickou představu o sobě, jejímž zárodkem je chybějící sebeláska.
Moderní psychologie prokázala, že ať jde o narcisismus, kdy je jedinec fascinován vlastním vzhledem a představou, jakou u ostatních vyvolává, či naopak nesnáší vlastní fyzický vzhled nebo mravní kvality, vyjde to nastejno. Ať je člověk schopen milovat se příliš nebo málo, vždy to má dopady na jeho psychickou a fyzickou rovnováhu.
Někteří si myslí, že jejich vzhled je to, co je učiní milovanými. Ostatně kdo by popíral, jaký vliv má vzhled člověka, který někam vstupuje? Není však snadné dosáhnout toho, aby nás náš vzhled uspokojoval. Podle jednoho průzkumu by 87 procent žen rádo svůj vzhled změnilo.
Stačí se podívat, jak rostou zákroky plastické chirurgie: ve Francii se denně uskuteční více než 1400 operací. A každý třetí Francouz je připraven svůj vzhled proměnit, aby si získal důvěru. Připočítejte k tomu všechny ty, kdo bojují proti nadváze a chodí běhat, kdo vynakládají velké finanční prostředky na zkrášlující produkty, oblečení nebo péči kosmetičky. Pochopíte, jak každý hledá svou krásu jako jakýsi všemocný grál, který ho může osvobodit od samoty a stárnutí.
Nedávná studie ukázala, jak dospívající mládež, která čte časopisy nebo sleduje televizní programy zaměřené na vzhled (diety, krása či hudební klipy), pojímá své tělo negativně. Tento jev nezávisí na počtu hodin strávených sledováním takových programů, ale na psychických předpokladech, jako je sebeúcta, poruchy příjmu potravy nebo ideál štíhlého těla.
Nejzranitelnější jsou mladé dívky. U těch ještě více klesá sebeúcta a kontrolují se až do extrémů. Vzniká u nich jistá forma napětí a provinilosti pokud jde o jídlo. Souvislost mezi narcisismem a sebepoškozováním či rizikovým chováním je velmi těsná a jedno od druhého lze často rozlišit až po letech psychoterapie.
Dalšími rizikovými faktory jsou všechna období významných změn, jako je těhotenství, krize kolem čtyřicítky, menopauza... Nebo jen veliká únava prohlubující známky stárnutí. Patří sem také rozchody, nezaměstnanost, těžká onemocnění. Všechny tyto momenty způsobují, že již nevíme, co to je mít sám sebe rád.
Kouření, alkoholismus, bulimie, ale také závislost na herních automatech, na televizi či počítači, kdy je tělo celé hodiny nehybné, jsou typy chování, které mají maskovat nebo přemáhat nedostatek sebeúcty. Aktuální choroba takzvaného vyhoření, která zachvacuje stále více našich současníků, vychází často z problémů narcisismu. Takoví lidé odmítají připustit, že jsou unaveni a že potřebují vypřáhnout, a nejsou schopni všimnout si prvních známek nadcházejícího zhroucení. Pak si kladou otázky, proč měla jejich práce takové místo v jejich životě a co chtěli dokázat nebo proč si nebyli vědomi svých mezí.
Člověk se musí naučit lépe poznat sám sebe, své potřeby, ať už jde o stravu, spánek, odpočinek či fyzickou aktivitu... Stejně jako to děláme s dítětem, které milujeme, tak i u nás je tato pozornost jedinou známou cestou ke spokojenosti, která může prospět tělu i duši.
Proč teď Jaromír Jágr nehraje hokej? První slova hokejové legendy!
Zápas století přinesl nečekanou hvězdu: Kdo je Sydney Thomas?
Tereza Ramba v nemocnici: Fanouškům prozradila, jak na tom je!