Představují uprchlíci a jejich nemoci riziko? Studie odhaluje, jak to ve skutečnosti je!

Ačkoliv největší pozornost je dnes věnována mezinárodní migraci, skutečností je, že většina migrace je vnitřního rázu. Jen čtvrtina všech migrantů – asi 258 milionů lidí - jsou mezinárodní migranti, uvádí Lancet Commission on Migration and Health. Většina zahraničních migrantů jsou pracovní migranti (přibližně 65%) - a mnohem menší část tvoří uprchlíci a žadatelé o azyl.

Procento mezinárodních migrantů na světovou populaci se v posledních čtyřech desetiletích změnilo jen málo, ačkoliv je patrný jistý růst. V roce 1990 to bylo 2,9%, v roce 2017 se číslo zvedlo na 3,4%. Země s vysokými příjmy nicméně zaznamenaly větší nárůst počtu mezinárodních migrantů v uplynulých čtyřech desetiletích - ze 7,6% v roce 1990 na 13,4% v roce 2017. Mnozí z nich však jsou mezinárodní studenti a pracovníci ve vzdělávání či pracující migranti, kteří jsou čistými přispěvateli do ekonomiky. Uprchlíci celkově tvoří větší podíl z celkové populace v zemích s nízkými příjmy ve srovnání se zeměmi s vysokými příjmy (0,7% vs. 0,2%).

Každý 1% nárůst migrantů v dospělé populaci ve vyspělých ekonomikách zvyšuje hrubý domácí produkt na osobu až o 2%, tvrdí ScienceDaily. Tito migranti výrazný způsobem napomáhají celosvětové distribuci bohatství. Okolo 613 miliard dolarů bylo jimi posláno zpět do jejich zemí původu, přičemž tři čtvrtiny těchto převodů byly určeny pro země s nízkým a středním příjmem. Tyto finanční transakce jsou třikrát větší než oficiální rozvojová pomoc.

Podle Science Daily migranti taktéž nejsou nutnou zátěží pro zdravotnické výdaje. Naopak zdravotnické služby stimulují tím, že působí jako lékaři a sestry či jako pečovatelé pro starší a nemocné lidi.

Migranti a zdraví

Při hlubším prozkoumání zdravotnických záznamů více než 152 miliónů migrantů v 92 zemích Lancet Commission on Migration and Health zjistila, že mezinárodní migranti v zemích s vysokými příjmy mají menší úmrtnost ve srovnání s většinovou populací. Jedinými dvěma výjimkami, kdy migranti vykazovali větší mru úmrtnosti, byly infekce, jako je virová hepatitida, tuberkulóza a HIV, a úmrtí způsobené vnějšími faktory jako např. násilnými útoky. Studie nicméně přiznává, že uvedená zjištění o nižší úmrtnosti mezinárodních migrantů se týkají především těch, kdo v zemích s vyššími příjmy studují, pracují či kdo se přidali k místním rodinám nežli uprchlíků, kteří mají poněkud odlišný zdravotní stav.

Co se týče migrantů jako zdravotního ohrožení hostitelských populací, autoři dokumentu uznávají, že určité riziko existuje vzhledem k tomu, že zvláště uprchličtí migranti mohou pocházet ze zemí se slabými systémy veřejného zdraví a vyšším zatížením nemoci. Nicméně, samotná možnost nákazy je dle výzkumů poměrně nízká a např. riziko přenosu tuberkulózy prakticky zůstává jen uvnitř migračních komunit a domácností a nepřenáší se do hostitelské společnosti.

Ta je spíše ohrožena cestováním obecně. Podle vědců nedávné příklady šíření odolných patogenů se děly v prostředí mezinárodního, (nejenom) turistického cestování a prostřednictvím pohybu hospodářských zvířat. Autoři zároveň upozorňují, že vysoká úroveň systémů veřejného zdraví je hlavní prevencí proti šíření nemocí, ať je spojeno s migrací či ne.

Pokud jde o otázku nahrazení hostitelské populace tou migrační, pak data z několika dlouhodobých studií citovaných shromážděných komisí odhalují, že míra porodnosti migrantů je sotva na hranici populační náhrady (2,1 porodů na ženu) a že často klesá. Obecně je míra porodnosti u migrantek menší než u hostitelské populace, ukázaly data ze šesti evropských zemí. Studie z Indie a Etiopie ukázaly, že mezinárodní migranti používají antikoncepci více než hostitelská populace.

Témata: uprchlíci