Důchody po roce 2023: Jaké změny jsou ve hře?

Jurečka se v uplynulém týdnu zmínil o změnách, které mají předcházet samotné "velké" reformě. Už od roku 2024 by se mohla upravit pravidla pro běžnou i mimořádnou valorizaci. Ve hře je návrat k mírnějšímu navyšování o třetinu růstu reálné mzdy místo o polovinu, jak to kvůli zadlužování státu doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Zatímco parametry této úpravy by měl představit během několika týdnů, připravovanou penzijní reformu chce mít ministr práce a sociálních věcí hotovou do podzimu s tím, že by změny platily od roku 2025.

Pomocnou ruku chce podat i nově zvolený prezident Petr Pavel. Na své tiskové konferenci minulý týden uvedl, že chce vládě pomoci s vysvětlováním nutnosti provedení důchodové reformy. Považuje ji totiž za nezbytnou, kosmetické úpravy má za nedostačující.

"Nemá-li důchodový systém v řádu několika let zkolabovat, tak skutečně reformu podstoupit musíme. Bude důležité, aby to bylo veřejnosti vysvětlováno. Ono se to nebude vysvětlovat dobře, protože to budou věci, které budou bolet," poznamenal.

Mezi parametry patří důchodový věk, podle Pavla je třeba vysvětlovat, co by jeho zvýšení či snížení znamenalo. Například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) prohlásila v nedělní Partii na CNN Prima News, že její strana podporuje zvýšení věku odchodu do penze. Doplnila, že věk 68 let je jen jednou z variant.

"Pokud bychom zvyšovali věk odchodu do důchodu, tak se to bude týkat třeba generace mojí a mladší, to znamená čtyřicátníci a mladší," zdůraznila Pekarová Adamová. "Můžu uklidnit všechny ty, kteří jsou starší než 40 nebo 45 let, že jich se to týkat už nebude," poznamenala. Fialova vláda se ale na konečné podobě důchodových změn zatím nedohodla.

Témata: důchody důchodová reforma Marian Jurečka (KDU-ČSL) Petr Pavel Markéta Pekarová Adamová