Vražda Jana Masaryka se znovu otevírá!

Masaryk, Jan

Autor: Libor Frýdl, stars24.cz, ČTK

30. října 2019 14:34

Státní zástupce Michal Muravský minulý týden nařídil znovu otevřít vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Muravský to řekl pro dnešní Právo.

Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl jako první u Masarykova těla.

„Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu ÚDV, aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ řekl Muravský. Podle něj jde fakticky o nařízení pokračovat v prověřování případu.

Podle posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z roku 2003 byl Masaryk zavražděn, ale není šance vypátrat pachatele.

Jan Masaryk (1886-1948) byl synem prvního prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda. V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci z 9. na 10. března 1948 stihla tragická smrt, kterou se dodnes nepodařilo objasnit.

Masaryk byl nalezen mrtev 10. března 1948 pod okny svého služebního bytu v Černínském paláci na Hradčanech. Co se během noci v bytě odehrálo, je tématem řady spekulací. Podle dobové oficiální verze spáchal Masaryk sebevraždu skokem z okna.

Masarykovou smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda, byť to poslední se přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn. Vyšetřovatelé se shodují především v tom, že první vyšetřování bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.

První vyšetřovací zpráva hovořila o sebevraždě z depresí, byla však vydána ještě před výsledkem soudní pitvy. Vyšetřování místo kriminalistů převzala Státní bezpečnost.

Také lidé, kteří Masarykovi stáli blízko, hájili názor, že spáchal sebevraždu, především kvůli depresím. Jeho tajemník Antonín Sum tvrdil, že takto protestoval proti nastupujícímu totalitnímu režimu. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel. Ani Masarykova partnerka, americká novinářka a spisovatelka Marcia Davenportová, která mu byla v posledních letech života nejblíže, nedokázala rozhodnout, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu.

"Jeden den euforicky plánoval útěk na Západ a druhý den jako jediné východisko viděl smrt," vzpomínal Sum, který Masaryka přesvědčoval, aby emigroval a vedl protikomunistický odboj. "Svět nikdy nezažije, aby syn TGM byl československému parlamentu představen jako člen komunistické vlády," řekl údajně Masaryk svému příteli Arnoštu Heidrichovi krátce po únorovém puči. A právě 10. března se měla rekonstruovaná vláda Klementa Gottwalda představit parlamentu. V této vládě zůstal Masaryk jen kvůli prezidentovi Edvardu Benešovi, jehož slíbil neopustit ani v dobách nejtěžších (slib dal svému umírajícímu otci).

V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o "nešťastné náhodě". Vyšetřování však tehdy ovlivnila okupace vojsky Sovětského svazu ze srpna 1968.

Závěry vyšetřování z let 1993 až 1996 shrnul v knize Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty vyšetřovatel ÚDV Jan Havel. Přiklonil se k hypotéze vynucené sebevraždy, kterou zapříčinila nezákonná domovní prohlídka. Podle této verze komunistické vedení poslalo do Masarykova bytu komando pro materiály, jimiž ho pak chtělo vydírat. Masaryk se ale pokusil utéct po okenní římse, z níž spadl. Pro nevítanou návštěvu hovoří i výpovědi několika svědků, kteří oné noci slyšeli na Loretánském náměstí kolonu vozidel, a nepořádek v bytě.

V lednu 2004 uvedl Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), že na základě vyšetřování z let 2001 až 2003 učinil závěr, že Masaryk byl zavražděn, pachatele se ale nepodařilo zjistit. Při tomto vyšetřování česká strana mj. požádala moskevskou prokuraturu o výslech někdejší plukovnice sovětské tajné služby Jelizavety Paršinové, která v letech 1945 až 1953 působila v Československu a později tvrdila, že zná identitu Masarykových vrahů. V době žádosti ale už Paršinová nežila. Pro závěr vyšetřovatelů byl klíčový zejména posudek experta na biomechaniku Jiřího Strause, který hovoří o tom, že k pádu ministra "přispěla minimálně jedna osoba".

Další vyšetřování z konce roku 2016, zaměřené přímo na pachatele, žádné výsledky nepřineslo. Impulzem byla informace badatelky Václavy Jandečkové, podle níž se v Masarykově bytě v době jeho smrti nacházel někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, který byl podezřelý z předávání informací tajným službám Velké Británie a USA. V prosinci 2015 Jandečková řekla Lidovým novinám, že Masaryk mohl být zavražděn na příkaz britské tajné služby SIS. Jendečková to uvedla ve své nové knize Kauza Jan Masaryk - nový pohled.

Témata: Jan Masaryk historie