Stát se na důchodce VYKAŠLAL? Odborníci vytáhli statistiky a tvrdá fakta!

Nedostatek míst v domovech pro seniory, chybějící terénní služby, ale i dobrovolníci z řad široké veřejnosti související s absencí mezigenerační soudržnosti. Blýská se v České republice na lepší časy?  

„Naše zkušenosti z Rakouska a dalších zemí v Evropě potvrzují, že lze vybudovat opravdu kvalitní zařízení pro seniory vyhovující trendům v péči o seniory,“ uvedla Věra Husáková, regionální ředitelka společnosti SeneCura provozující největší síť center s pobytovou péčí zaměřenou z velké části na různé druhy demencí (včetně Alzheimerovy choroby) v České republice. 

Odpovědnost za budoucnost seniorů je jak na straně státu, tak na přístupu veřejnosti k problému stárnutí  a stáří. „Například dobrovolnictví je v Česku teprve na začátku, kdežto v jiných státech Evropy má velmi silnou  a dlouhou tradici a je samozřejmostí, že lidé pomáhají v zařízeních pro seniory ve svém okolí, dobrovolníci se rekrutují i z řad rodinných příslušníků samotných klientů. Stáří je u nás stále tak trochu tabu,“ doplnila Věra Husáková. 

Je jasné, že kvalita života seniorů ve společnosti asi nejvíce souvisí s možností bydlení a dostupnosti péče,  a tedy i s kapacitami sociálních služeb. Počet míst v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem (pro seniory s demencí) se za posledních deset let prakticky nezměnil a pohybuje se stále kolem 56 tisíc. Aktuálně roste pouze kapacita u soukromých zřizovatelů, naopak počet míst v krajských a obecních zařízeních stagnuje. Do roku 2050 je přitom potřeba navýšení počtu míst až na 92 tisíc.

Prioritou je, aby senioři co nejdéle zůstávali ve svém přirozeném prostředí, tedy doma, s podporou rodiny  a terénních služeb. To však není vždy možné. Poptávka po místech v pobytových zařízeních pro seniory se bude s prodlužující se délkou života rapidně zvyšovat. „Již dnes je nedostatek míst v tzv. domovech se zvláštním režimem pro nemocné s demencí či Alzheimerovou chorobou, péče o ně je totiž v domácím prostředí velmi obtížná a vyčerpávající. V posledních stádiích nemoci pak téměř nemožná,“ vysvětlila Andrea Masopustová, zdravotní sestra. Podle České alzheimerovské společnosti naroste počet nemocných v příštím roce na  183 tisíc, v roce 2050 pak dokonce na 383 tisíc! 

Východiskem této situace by mohla být spolupráce státu se soukromými subjekty, jak je standardem v západních zemích, protože ty hrají díky vlastním investicím klíčovou roli v navyšování lůžkových kapacit pobytových sociálních služeb.

Témata: důchodci Lidé