Důchodci se budou mít dobře? Analytici jsou zděšeni! Vláda jim přidá, tajně jim víc sebere!

Poslanci ve třetím čtení schválili návrh zákona o důchodovém pojištění, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh relativně více pomůže seniorům s nižšími důchody. V průměru si důchodci polepší o 900 Kč  na 14 200 Kč. Minimálně o 750 Kč si polepší 9 z 10 důchodců a jejich měsíční důchod tak dosáhne alespoň 10 750 Kč.

Z tohoto pohledu by se zdálo, že politici jsou k seniorům solidárnější. Podle ekonomických odborníků to ale není pravda. "Důchod by se jim musel tak jako tak zvýšit, kvůli ze zákona povinné takzvané valorizaci. Nad rámec této valorizace vláda přidá jen necelé dvě stovky korun. Je to tedy stále pouze „přihazování po drobcích“," mírní vášně ekonom Lukáš Kovanda.

"Navíc zřejmě bude jeho význam marketingově zveličován, jelikož penzisté představují silnou a loajální voličskou skupinu. K výraznějšímu zlepšení ekonomické situace penzistů je zapotřebí pořádné důchodové reformy, k té však politici dlouhodobě nemají odvahu," dodal.

Obává se navíc, že dnešní přidání na důchodech ještě více prohloubí poměrně vysoké rozdíly v důchodech mužů a žen. 900 korun je totiž jen průměrné navýšení. V některých okresech bude pro ženy toto navýšení nižší, naopak pro muže bude vyšší.

Ekonom Štěpán Křeček se navíc obává, že stát za navýšení důchodů pořádně zaplatí. "Mimořádné zvýšení důchodů v průměru o 900 korun se budoucím státním rozpočtům prodraží. Ve střednědobém výhledu let 2020 až 2022 bude muset být vyčleněno dodatečných 22 miliard korun," tvrdí odborník přednášející problematiku důchodových systémů na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze.

Růst důchodů podle něj zvýší spotřebu domácností a tím popožene tempo růstu hrubého domácího produktu. Penzisté tak podstatnou část navýšených důchodů utratí v české ekonomice a tím podpoří tržby firem. Problém ale podle ekonoma spočívá v tom, že vláda hodlá v budoucích letech hospodařit se schodkem, takže navyšování důchodů je prováděno na úkor rozpočtové kázně.

"Navrhované opatření bude mít významné dopady na státní rozpočty. V roce 2020 se zvýší výdaje na důchody o 7,0 miliardy korun. V následujících letech bude vlivem tohoto opatření docházet k dalšímu pozvolnému navyšování výdajů na důchody. Státní rozpočet v roce 2021 bude muset najít dodatečných 7,3 miliardy korun a v roce 2022 již dokonce 7,8 miliardy korun," varuje ekonom.

Navýšení končí!

Mimořádné navyšování důchodů se navíc v příštích letech už opakovat nebude. S výraznějším přidáváním důchodcům se teď zatím nepočítá. Vyplývá to z údajů v materiálu o přípravě rozpočtu na příští rok a s výhledem na roky 2021 a 2022. Zatímco v příštím roce se má na důchody vydat o 36,9 miliardy korun víc než letos, v roce 2022 má to má být meziročně víc o 17,4 miliardy.

Navyšování důchodů patří mezi jednu ze šesti hlavních výdajových priorit pro příští rok. Průměrná penze by se měla zvednout přesně o 900 korun na 14.358 korun, tedy o 6,7 procenta. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon. Projednávaná novela pak tento obnos přidává do ke všem penzím, a to do jejich zásluhové procentní části.

Na důchody by se příští rok mělo poprvé vydat přes půl bilionu korun. Celkem by to mělo být 509,4 miliardy. To je o 36,9 miliardy víc než v letošním roce. "V tomto nárůstu jsou zohledněny jak výdaje na valorizaci důchodů, tak i prostředky na nárůst počtu důchodců i jejich obměnu v tom smyslu, že do systému vstupují důchodci s vyššími důchody a naopak ho opouštějí důchodci s nižšími důchody," uvedlo ministerstvo financí v materiálu.

V dalších letech se má ale růst výdajů na penze podle návrhu citelně zpomalit. V roce 2021 by přidávaná suma měla být o deset miliard nižší než v roce příštím. Činit by měla 26,9 miliardy. Dohromady by se na důchody mělo podle návrhu vyplatit 536,3 miliardy korun. V roce 2022 by se mělo meziročně vydat už jen o 17,4 miliardy více. Seniorů přitom přibývá, na odpočinek nastupují lidé s vyšší penzí než dřív a důchody pravidelně rostou. V roce 2018 bylo proti předchozímu roku přitom potřeba o 19,4 miliardy víc.

Pokud jste se ale zaradovali, že vláda začíná myslet strategicky a s delším horizontem, než je volební období, analytici vás zklamou. "Z kusých informací, které máme, je jasné, že to nebude žádná reforma, nýbrž pouze parametrická změna. Ta dle všeho udržitelnost důchodového systému, což je jeho největší slabost, určitě nezlepší a dost možná ještě zhorší," tvrdí analytik Martin Lobotka.

Dodal, že Maláčová se zaklíná, že pokud „tady bude ČSSD, věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude“. Podle odborníka je jasné, že se pozdějším odchodem do důchodu ministryně zabývat nehodlá.

"Přitom růst věku odchodu do důchodu je klíčovým předpokladem dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v situaci prodlužujícího se věku dožití.  Čím se ministryně zabývat naopak bude je dřívější (!) odchod do důchodu pro „náročné“ profese. Ne že by nebylo namístě zrušit některé výsluhové příspěvky, které jsou de facto důchodem, ale to ministryně určitě na mysli neměla. Zde dojde nejspíš naopak k tomu, že „náročné“ povolání bude mít postupem času každý druhý a že se zařazení na listinu náročných profesí bude používat jako předvolební úplatek," dodal.

Změny budou mít podle ekonoma za cíl zachovat maximální rovnostářství i za cenu, že všichni budou mít stejně málo. "A představení „reformy“ bude dalším představením festivalu nesystémovosti, který zdejší MPSV již léta organizuje: ministryně Maláčová řeší, jak zajistit ženám a mužům stejné důchody, druhou rukou přitom zvyšuje rodičovský příspěvek, který udrží (povětšinou) ženy ještě déle na rodičovské dovolené. Přitom rodičovská dovolená je i tak jedna z nejdelších v Evropě a prokazatelně zhoršuje návrat žen na trh práce i jejich mzdy," tvrdí ekonom.

Témata: důchody důchodci