Andrej Babiš bude dvanáctým premiérem samostatné ČR. A nejstarším

Andrej Babiš, 4. celostátní sněm hnutí ANO

Autor: stars24.cz

6. prosince 2017 6:39

Dnes, ve středu 6. prosince jmenuje prezident Miloš Zeman premiérem předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Výběr statistických zajímavostí o premiérech samostatné České republiky:

- Babiš, který v září oslavil 63. narozeniny, se stane nejstarším premiérem v historii samostatné ČR. Dosud tento primát patřil předsedovi úřednické vlády z let 2009 až 2010 Janu Fischerovi, kterému bylo v době jmenování do funkce 58 let a tři měsíce. Naopak jako nejmladší se stal v červenci 2004 premiérem Stanislav Gross (ČSSD), kterému bylo 34 let a devět měsíců. Dosluhující Bohuslav Sobotka se stal předsedou vlády ve věku 42 let a tři měsíce. Průměrný věk, kdy čeští premiéři nastoupili do funkce (Václav Klaus i Mirek Topolánek jsou počítání dvakrát), zůstává i se započtením Babiše na 50 letech.

- Jen dva politici se stali premiéry dvakrát. Prvním byl Klaus (ODS), jenž byl ministerským předsedou poprvé jmenován v červenci 1992 a podruhé o čtyři roky později. Druhým dvojnásobným premiérem byl Topolánek, jmenovaný do čela kabinetu v srpnu 2006 a v listopadu 2006.

- Nejdéle vládl Václav Klaus, který byl premiérem pět a půl roku. Necelé čtyři roky pak strávili v čele vlády Miloš Zeman a končící Bohuslav Sobotka. Naopak nejkratší dobu byl předsedou vlády Jiří Rusnok (sedm měsíců a čtyři dny), jen o den více strávil v premiérské funkci Josef Tošovský. Mezi třemi premiéry vlád, označovaných za úřednické, vládl nejdéle Jan Fischer (rok a čtvrt).

- Z 11 politiků, kteří dosud vedli vládu ČR, bylo pět z ČSSD, tři z ODS a tři nestraníci. Andrej Babiš se trak stane první premiérem, který bude členem jiné strany než občanských nebo sociálních demokratů.

- Šest z 11 dosavadních českých premiérů mělo ekonomické vzdělání, které všichni získali na pražské Vysoké škole ekonomické (Klaus, Tošovský, Miloš Zeman, Jiří Paroubek, Fischer, Rusnok). Ekonomické vzdělání má i Babiš, který absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Vladimír Špidla je vystudovaný historik, Gross absolvoval už jako činný politik práva, Topolánek je původně strojní inženýr, Petr Nečas absolvoval fyziku na brněnské univerzitě. Sobotka vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Bude dvanáctým premiérem samostatné ČR

Přehled dosavadních premiérů samostatné České republiky:

Václav Klaus (narozen 19. června 1941)

Jako šéf ODS předsedal dvěma vládám v letech 1992 až 1997. První vláda samostatné ČR (2. července 1992 - 4. července 1996; demise 2. července 1996) byla jmenována ještě v době federace a tvořili ji ministři za ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS. Koalice měla 105 poslanců. Druhou Klausovu vládu (4. července 1996 - 2. ledna 1998; demise 30. listopadu 1997) pak tvořila koalice ODS, KDU-ČSL, ODA, která však měla jen 99 poslanců. Z povolebních jednání si opoziční ČSSD odnesla křeslo předsedy Sněmovny pro Miloše Zemana výměnou za podporu vlády. V premiérském křesle zůstal více než pět let, až politická krize a odhalené podvody v hospodaření ODS jej donutily v prosinci 1997 odstoupit.

Josef Tošovský (narozen 28. září 1950)

Tošovského úřednická vláda (17. prosince 1997 - 22. července 1998; demise 17. července 1998) vznikla po demisi Klausovy vlády a měla za úkol dovést ČR k předčasným volbám. Tehdejší guvernér České národní banky Josef Tošovský sestavil vládu z nestraníků, zástupců KDU-ČSL, ODA a ODS (ti posléze přešli k Unii svobody).

Miloš Zeman (narozen 28. září 1944)

Tehdejší šéf ČSSD předsedal menšinové jednobarevné vládě ČSSD (17. července 1998 - 15. července 2002; demise 12. července 2002), jejíž vznik umožnila tzv. opoziční smlouva mezi sociálními a občanskými demokraty.

Vladimír Špidla (narozen 22. dubna 1951)

Vytvořil koaliční vládu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (12. července 2002 - 4. srpna 2004; demise 1. července 2004), která měla ve Sněmovně nejtěsnější většinu 101 poslance. Po celou dobu v premiérském křesle se Špidla potýkal s vnitrostranickou opozicí a po výrazném neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 rezignoval na vládní i stranickou funkci.

Stanislav Gross (narozen 30. října 1969)

Stál v čele druhé vlády koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (26. července 2004 - 25. dubna 2005; demise 25. dubna 2005), která vznikla po demisi Špidlova kabinetu. Grossovi i jeho kabinetu zlomila začátkem roku 2005 vaz aféra okolo majetkových poměrů jeho rodiny.

Jiří Paroubek (narozen 21. srpna 1952)

Stejně jako jeho dva předchůdci stál v čele vlády koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (25. dubna 2005 - 4. září 2006; demise 16. srpna 2006), která vznikla po demisi Grossovy vlády. Paroubek sice dotáhl ve volbách v roce 2006 ČSSD k nejlepšímu volebního výsledku, strana však přesto skončila těsně druhá za ODS a po osmi letech se stala opoziční stranou.

Mirek Topolánek (narozen 15. května 1956)

Jako šéf ODS předsedal dvěma vládám v letech 2006 až 2009. Poprvé (16. srpna 2006 - 9. ledna 2007; demise 11. října 2006) se jednalo o menšinový kabinet složený z ministrů ODS a nestraníků, který ale nezískal důvěru Sněmovny. Druhá Topolánkova vláda (8. listopadu 2006 - 8. května 2009; demise 26. března 2009) byla koaliční vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Na počátku měla pouze 100 poslanců a důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD. Topolánek podal demisi poté, co Sněmovna 24. března 2009 vládě vyslovila 101 hlasy nedůvěru. K opozici se tehdy připojili i čtyři poslanci z koaličního tábora. Topolánek se stal prvním českým premiérem, kterému parlament vyslovil nedůvěru.

Jan Fischer (narozen 2. ledna 1951)

Tehdejší šéf Českého statistického úřadu stanul v čele úřednické vlády (9. dubna 2009 - 13. července 2010; demise 25. června 2010), jejímž úkolem byla správa země do předčasných parlamentních voleb plánovaných na podzim 2009. Ty se ale nekonaly a Fischerův kabinet tak úřadoval až do léta 2010. Ministry do něj navrhly ODS, ČSSD a Strana zelených.

Petr Nečas (narozen 19. listopadu 1964)

Vláda pod vedením předsedy ODS Nečase (28. června 2010 - 10. července 2013; demise 17. června 2013) vznikla po volbách, v nichž sice zvítězila ČSSD s 56 mandáty, ale nedokázala dát dohromady potřebnou většinu. Koalici složily ODS, TOP 09 a Věci veřejné s celkovými 118 poslanci. Vláda přestála pět hlasování o nedůvěře, naposledy loni v lednu. Nečasovi se ale stalo osudným zatčení jeho spolupracovnice a současné manželky Jany Nagyové.

Jiří Rusnok (narozen 16. října 1960)

Třetí úřednický kabinet (premiér jmenován 25. června 2013; vláda 10. července) vznikl z popudu prezidenta Miloše Zemana. Nezískal ale 7. srpna důvěru Sněmovny a následně podal demisi. Od té doby i vládl dalšího téměř půl roku, Zeman totiž žádného dalšího premiéra nejmenoval.

Bohuslav Sobotka (narozen 23. října 1971)

Po předčasných volbách v říjnu 2013 se zrodila koalice ČSSD, hnutí ANO a lidovců, která měla ve Sněmovně 111 poslanců. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka byl jmenován premiérem 17. ledna 2014, jeho vláda o necelé dva týdny později. Fungování vlády provázely vnitřní spory zejména mezi ČSSD a ANO, letos v květnu dokonce Sobotka ohlásil svou demisi, která měla znamenat konec celé vlády, nakonec ale záměr změnil. Jeho kabinet, který podal demisi 29. listopadu, se tak stal teprve třetím v historii ČR, který vládl celé volební období.

Andrej Babiš (narozen 2. září 1954)

Jím vedené hnutí ANO přesvědčivě vyhrálo říjnové sněmovní volby, když získalo 29,64 procenta hlasů a 78 mandátů. Babišovi, kterého prezident Zeman pověřil jednáním o sestavení vlády a jehož 6. prosince jmenuje premiérem, se ale nepodařilo najít koaličního partnera. Svůj kabinet tak chystá jako menšinový s účastí zástupců ANO hnutí a nestraníků.

Šest let po vstupu do politiky usedne do křesla premiéra

Vizitka předsedy ANO Andreje Babiše (63), kterého ve středu 6. prosince jmenuje prezident Miloš Zeman premiérem:

Datum a místo narození: 2. září 1954 v Bratislavě; má české občanství

Vzdělání: gymnázium v Ženevě, Vysoká škola ekonomická v Bratislavě

Dosavadní funkce: poslanec (od října 2013), předseda hnutí ANO (od srpna 2012)

Kariéra: začínal jako referent v Chemapolu Bratislava (později Petrimex), v letech 1985-1990 byl obchodním zástupcem v Maroku; v roce 1991 se do Československa vrátil a znovu působil v Petrimexu, tentokrát na manažerských postech, podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert; v roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel; postupně firmu ovládl a vybudoval z něj holding, který patří k největším firmám v ČR, později koupil i významná média; po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení Agrofertu odešel, letos v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů

Působení v politice: jako vlastník Agrofertu patřil Babiš k nebohatším a nejvlivnějším podnikatelům v zemi, do politiky se rozhodl vstoupit před šesti lety, kdy založil hnutí ANO; to se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku; vládu opustil letos v květnu poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání, a to kvůli nejasnostem kolem Babišova podnikání a jeho majetkových poměrů; letos v říjnu jím vedené hnutí jasně vyhrálo volby do Sněmovny a Babišovi se tak otevřela cesta do křesla premiéra

Rodina: z prvního manželství má dvě děti, se současnou manželkou Monikou (svatbu měli po mnohaletém soužití letos v červenci) další dvě - dceru a syna; Babišův otec Štefan Babiš zastupoval Československo například při jednání GATT (Všeobecné dohody o clech a obchodu) v Ženevě a také pracoval jako poradce při OSN

Ostatní:

- V současné době se Babiš potýká s policejním vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo. Ta patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Agrofertu, poté změnila formu vlastnictví a nebylo tak možné dohledat majitele. Díky změně získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy farma dodržovala dotační podmínku, se vrátila do skupiny Agrofert.

- Babiš byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů Evropské unie, první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek pak kvůli dotačnímu podvodu. Minulá sněmovna oba vydala ke stíhání letos 6. září, po volbách ale získali znovu imunitu a o jejich trestním stíhání tak bude muset rozhodovat Poslanecká sněmovna v novém složení. Oba politici tvrdí, že žádný trestný čin nespáchali. Okolnosti dotace prověřuje také Evropský úřad proti podvodům (OLAF), vyšetřování by mohl uzavřít do konce roku.

- Další kauza, spojená s Babišovým podnikáním, se letos v květnu stala důvodem jeho odchodu z vlády. Jde o nákup dluhopisů tehdy Babišem vlastněného Agrofertu, který se řeší od počátku roku. Na šéfa ANO bylo podáno trestní oznámení kvůli možnému krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Výhoda takzvaných korunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 spočívá v tom, že jejich držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu.

- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nejprve oznámil, že se rozhodl podat demisi celé vlády kvůli nevyjasněným Babišovým majetkovým poměrům a finančním transakcím. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu jako ministrovi podléhá finanční správa, která by měla vyšetřit jeho nákup korunových dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem, a poté poslal Zemanovi návrh na odvolání Babiše. Prezident nakonec po průtazích Babišeodvolal.

- Pozornost a kritiku letos vzbudila také kauza nahrávek zveřejněných na internetu, na kterých se Babišurážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o připravovaných článcích v médiích, která mu v minulosti patřila. Podle Babiše jsou nahrávky sestříhané, dále řekl, že se stal obětí provokace.

- Babiš vstoupil do politiky na podzim 2011, kdy začal veřejně kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec změnil názor. V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2013 skončilo ANO druhé za sociálními demokraty. Letos v únoru byl Babiš opět zvolen předsedou hnutí ANO. Letos v říjnu hnutí jasně vyhrálo volby, získalo 29,64 procenta hlasů a 78 mandátů.

- Koncern Agrofert, jehož byl Babiš do začátku letošního roku stoprocentním vlastníkem, je jednou z největších firem v postkomunistické Evropě a sdružuje přes 250 firem z odvětví chemie, zemědělství, potravinářství, lesnictví, dřevařství, pozemních technologií, techniky, dopravy, obnovitelných zdrojů (biopaliva) a médií. Babiš byl také vlastníkem společnosti SynBiol. Podle médií jejím prostřednictvím vlastnil farmu Čapí hnízdo nebo aktiva ve fondu Hartenberg Holding.

- Babiš bývá kritizován za to, že ve svých rukou koncentruje politickou, ekonomickou i mediální moc. Podle kritiků politickou moc zneužívá ve prospěch svého podnikání, Babiš to odmítá.

- Před listopadem 1989 byl Babiš členem komunistické strany. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se navíc v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a že o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu.

- V červnu 2014 bratislavský okresní soud rozhodl, že Babiš byl ve svazcích StB evidován jako její agent neoprávněně. ÚPN se proti verdiktu odvolal. Závěr soudu prvního stupně v červnu 2015 v odvolacím řízení potvrdil bratislavský krajský soud. Letos 12. října ale slovenský ústavní soud Slovenský ústavní soud verdikty zrušil a vrátil případ odvolacímu krajskému soudu v Bratislavě k novému projednání.

Témata: Andrej Babiš Vláda ČR Miloš Zeman